Bystron přišel do Německa před lety jako imigrant, sám dnes proti migraci brojí. Říká však, že do Německa nemůže přijít celý svět. „To se přece vůbec nemělo stát! V první řadě se německá spolková kancléřka nemůže postavit před kamery a říct ‚Pojďte všichni sem!‘ a otevřít hranice. Ti lidé sem jdou bez jakékoliv kontroly. Je to bezprecedentní,“ uvedl Bystron s tím, že se především nedodržují zákony a platné předpisy.

„I to je důvod, proč k nám do strany vstupují lidé: my už několik let žijeme v kaskádě neustálého porušování práva. Dokud šlo o Unii a peníze, nějaké miliardy, bylo to všechno strašně abstraktní. Teď už je to reálné, vyhrocené a týká se to každého z nás. Máme ty uprchlíky za plotem. Je to hmatatelné. Proto podpora kancléřky padá.“ Dodal, že sama AfD vyzývá kancléřku k demisi. 

Strana, ve které působí, je dle něj neprávem osočována z extremismu. „Naši kritici prostě nechtějí slyšet naše názory. Nevědí si s nimi rady. Antifašisti na nás na demonstracích křičí ‚Nazis raus!‘, nacisti ven, my na ně zpátky voláme to samé – ‚Nazis raus!‘ – a oni to vůbec nechápou,“ uvedl. 

Podle něj účast lidí na demonstracích je dána nejen migrační vlnou, ale také postojem německé vlády k finanční krizi. „Porušily se všechny smlouvy, které Německo podepsalo, třeba že se nebudou socializovat dluhy. Zachraňovaly se zahraniční banky v Řecku a ještě se tvrdilo, že se zachraňuje řecký lid, který hladoví. Řecký lid hladoví dodneška a zachraňujeme ho už sedm let, stálo nás to 86 miliard eur. A přitom se ti lidé mají pořád hůř,“ podotkl Bystron.

A řeč přišla i na smlouvu TTIP, v odporu k ní se AfD shoduje s extrémní levicí. „My se hned v několika věcech překrýváme s extrémní levicí. I když jsme se k tomu dopracovali z úplně jiných východisek. Nejen TTIP, ale třeba i postoj vůči Rusku,“ doplnil s tím, že s něčím, co se vyjednává tajně, nemůže souhlasit.

Dle názoru Bystrona je tady nyní atmosféra, kdy se rozpadne Evropská unie. „Žijeme v systému, který zkrachuje. Všichni to vědí, jen se neví kdy. Jestli to bude zítra, nebo za pět let. Víme, že je nám shora komunikována jakási pravda, která se ale totálně míjí s realitou. Třetí bod je potlačování svobody slova. Určité názory prostě nesmíte říkat a lidé mají strach říkat, co si myslí. Na to jsou průzkumy veřejného mínění,“ doplnil.

„Od roku 1945 je tu jedno velké tabu: nesmíte být nácek. V momentě, kdy vás někdo označí za nácka, je to váš konec, jste společensky vyřízen,“ uzavřel úvahou rozhovor Bystron.