Nejvyšší žalobci přezkoumali zákonnost postupu Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, od kterého nelze oddělit ani přezkoumání postupu policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). „Předně je nutno konstatovat, že celé trestní řízení bylo zahájeno a vedeno důvodně. To znamená, že již od samého počátku prověřování byl dán reálný předmět trestního řízení, tedy existovalo vážné a důvodné podezření, že došlo k neoprávněnému úniku informací z trestního řízení, a z toho důvodu byly policejní orgán (GIBS) a stejně tak i dozorové státní zastupitelství (VSZ v Olomouci) oprávněny a povinny provádět úkony trestního řízení za účelem objasnění a prověření podezření ze spáchání trestného činu,“ uvedl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

V rámci probíhajícího prověřování bylo provedeno mnoho úkonů trestního řízení, které s ohledem na neveřejný charakter přípravného řízení nebude NSZ blíže specifikovat. Lze konstatovat, že provedení těchto úkonů bylo důvodné a zákonné, vysvětlil dále Malý.

V dané věci bylo podle něj rovněž důvodné a v souladu se zákonem, aby podal vysvětlení policejní prezident Tomáš Tuhý stejně, jako podávaly vysvětlení i jiné osoby, jejichž identitu opět s ohledem na neveřejný charakter přípravného řízení nebude Nejvyšší státní zastupitelství zveřejňovat.

„Přesto bylo ve věci zjištěno pochybení, a to jednak pochybení policejního orgánu GIBS, jednak pochybení dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci. Pochybení policejního orgánu GIBS spočívalo v tom, že v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nesprávně vymezil předmět trestního řízení z hlediska přesnosti popisu prověřovaných skutkových okolností (směr komunikace mobilních telefonů) a následně adekvátně nereagoval na aktuální skutková zjištění, ačkoliv již měl k dispozici znalecký posudek Kriminalistického ústavu, ze kterého bylo možné dovodit, kdo byl v předmětné komunikaci odesílatel a kdo byl příjemce zpráv,“ konstatoval Malý.

Pochybení dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci je pak podle nejvyšších žalobců odvozeno od primárního pochybení policejního orgánu GIBS a zejména časově nastalo později než pochybení GIBS. Došlo k němu v okamžiku, kdy dozorová státní zástupkyně měla možnost se poprvé seznámit se zmiňovaným znaleckým posudkem a na tuto skutečnost adekvátně nereagovala, a to ani v rámci přezkumu usnesení policejního orgánu GIBS o odložení věci, které rovněž obsahovalo nepřesný popis prověřovaného skutku a dílčí nesprávné zhodnocení skutkových zjištění.

„Z uvedeného důvodu nejvyšší státní zástupce vrchnímu státnímu zástupci v Olomouci uložil, aby v rámci své kompetence vedoucího státního zástupce posoudil odpovědnost příslušné dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci, když nejvyšší státní zástupce má za to, že závažnost zjištěného pochybení dozorové státní zástupkyně VSZ v Olomouci nedosahuje takové míry, na kterou by musel reagovat podáním kárné žaloby,“ uvedl Malý. 

Nejvyšší státní zástupce o svých zjištěních a závěrech rovněž informoval ředitele GIBS, kterého požádal, aby se zjištěným pochybením příslušníka GIBS (zpracovatele věci) zabýval v rámci své řídící služební kompetence.

Z šetření žalobců je zřejmé, že Jiří Komárek zacházel s mylnými informacemi, když vedení Policejního prezídia obvinil z brutálního úniku informací ze spisů. Kvůli tomu jej vyšetřuje GIBS a hrozí mu trestní stíhání.