Čunek byl před deseti lety prvním místopředsedou Topolánkovy vlády, předsedou lidovců a jednou z politických komet. Pak úplně zmizel a zůstala pachuť několika skandálů. V posledních letech však na Zlínsku suverénně vyhrává všechny volby, ve kterých kandiduje. „Lidé v sobě mají smysl pro spravedlnost. Nakonec prokoukli, že příběhy kolem mě byly jen velkou hrou. Všechny se ukázaly jako nepravdivé,“ komentuje to dnes stručně.

Lidé podle něj již mají dost politiků, kteří nic nedělají, jen si pořád na něco stěžují. Druhou věcí, která lidi podle něj znechutila, je korektnost politického mainstreamu. „Copak je korektní muset přehlížet, když se trestného činu dopustí někdo s jinou barvou pleti? Tato faleš způsobila, že se společnost začala brzdit a propadat do problémů,“ myslí si. Nedovedeme prý již pojmenovat věci pravými jmény, skutečné problémy se nahrazují těmi falešnými. Typicky právy homosexuálů. Ty podle Čunka v této zemi ani nikde okolo nikdo netýrá, nevraždí ani nezavírá. „Ale přesto se homosexuálové bijí o svá práva, jako kdyby je neměli, a vyosují společnost z principů, které ji drží na nohou,“ varuje lidovecký hejtman.

Lidé podle něj také příliš začali věřit, že na světě se bude žít vždy příjemně a ani není třeba pro to moc pracovat. Nejpošetilejší prý byly úvahy, že nás někdo, třeba USA, stejně vždycky zachrání. „To je výrazně hloupý názor,“ říká Jiří Čunek. Lidé prý postupně pochopili, že přes podobné hloupé řeči a falešnou korektnost cesta k prosperitě nevede.

„Boji proti establishmentu úplně rozumím, dokonce ho i podporuji,“ dodal hejtman a senátor. Jeho podpora prý spočívá v tom, že říká politickým stranám, včetně té vlastní, aby se změnily. Jenže to prý jde ztuha. Jako příklad uvádí chování senátorů, kteří nejprve kritizovali svého předsedu Milana Štěcha za podpis pod dopisem do Číny, a pak jej stejně zvolili svým předsedou. „To přece pro normálního člověka vůbec není k pochopení,“ rozčiluje se lidovec.

Lidé podle něj dokáží odpustit, ale strany musí pochopit, že jejich úkolem je sloužit lidem. „Když se strany budou chovat normálně, mají šanci,“ myslí si. Třeba ČSSD se podle senátora v podstatě nezměnila od devadesátých let, kdy ji řídil Miloš Zeman. Navíc v ní vládnou kamarádské klany, lidé se nevolí podle schopností, ale podle sobeckých zájmů.

Nebránil by se prý ani změnám ve volebním systému, který by lidem vyšel vstříc. Například aby umožnil „negativní hlasy“ politikům, které lidi nechtějí.

Nejhorší podle něj nejsou lidé, kteří v politice bojují za vlastní obchodní zájmy, ale ti, kteří jim s „mačkáním knoflíků“ pomáhají. A tito lidé prý naštěstí ztrácejí moc. „Vstupem Babiše do politiky mnoho kmotrů mocensky pomřelo a to je dobře,“ říká. Ani Babiš si podle něj nemůže dělat, co chce, a to ukazuje úroveň naší demokracie.