Kauza údajného zasahování ruské vlády do amerických prezidentských voleb ani téměř půl roku od vítězství Donalda Trumpa nekončí. Šéf kybernetického oddělení ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) Samuel Liles před senátním výborem pro zpravodajské služby uvedl, že zpravodajci mají v podstatě jasno. Shodují se na tom, že potenciálními cíli ruských hackerů se od loňského září stalo hned jednadvacet amerických států, tedy téměř polovina z celkového počtu. 

Liles neuvedl, kterých států se zájem ruských hackerů týkal. Nicméně konstatoval, že ruští hackeři ve svém konání nebyli úspěšní. „Bylo to, jako by někdo klepal na dveře, ale nebyl schopen se dostat dovnitř. Máme mnoho důkazů, které svědčí o tom, že tyto pokusy s cílem změnit výsledek amerických prezidentských voleb proběhly. Jsme proto skutečně vysoce přesvědčeni, že útoky ruských hackerů proběhly,“ cituje Lilese CNN.

Tvrzení Lilese podpořila také jeho kolegyně z DHS Jeanette Manfra. „Ano, máme poměrně jasné důkazy, že volební elektronické systémy v jednadvaceti státech se staly terčem ruských hackerů,“ uvedla dle CNN Manfra. Klíčová byla odpověď výše uvedených zaměstnanců DHS a Billa Priestapa na otázku předsedy senátního výboru Richarda Burra, jestli mají důkazy o tom, že ruské pokusy volby skutečně ovlivnily. Všichni tři zpravodajci odpověděli na tento dotaz záporně.

Členové výboru si stěžovali na skutečnost, že zpravodajci nemohou s nimi ani s veřejností sdílet bližší informace. „Nevěřím, že naše země bude bezpečnější, když budou zpravodajci Američany držet od těchto informací dál,“ uvedl například demokratický senátor z Virginie Mark Warner. Dotazy demokratů na důkazy ohledně aktivit ruských hackerů pokračovaly po celé slyšení. Demokratický senátor Martin Heinrich se dotazoval, jestli byli podle zpravodajců ruští hackeři úspěšní.

„Nevím, jestli se budou Rusové po těchto pokusech považovat za úspěšné. Možná by mohli argumentovat, že vzhledem k míře energie a času, které této kauze věnujeme, nemáme prostor pro jiné záležitosti. Osobně se ale domnívám, že je důležité o těchto hrozbách hovořit a je to také náš závazek vůči bezpečnosti všech Američanů,“ odpověděl poněkud vyhýbavě vysoký úředník FBI Bill Priestap.

Senátor Heinrich dále Priestapa vyzval, aby vysvětlil pojem „nevědomý agent“ a také, jestli jím byl s ohledem na Rusko Donald Trump. „Něco takového nemohu komentovat,“ řekl zaměstnanec FBI. Následovala štiplavá poznámka od republikánského senátora Toma Cottona. Ten prohlásil, že za „nevědomého agenta“ Ruska by mohla být považována i Hillary Clintonová. „Především pro její neustálé hledání viníka své prohry kdekoli jinde než u sebe sama.“