O čem se nemluví v souvislosti s Rumunskem: Největší základna NATO v Evropě

V posledních dnech Rumunsko zažívá rozsáhlé protesty v reakci na vyloučení pravicového kandídáta Calina Georgesca z nadcházejících prezidentských voleb. Georgescu, který v listopadu překvapivě zvítězil v prvním kole voleb, čelil obviněním z nezákonného financování kampaně a kvůli údajnému ruskému vměšování, což vedlo k anulování voleb Ústavním soudem.

Podle úřadů a volební komise byla jeho kampaň nepřiměřeně podporována zahraničními aktéry, zejména prostřednictvím netransparentního financování a napojení na proruské kruhy. Následně byla jeho kandidatura pro opakované volby zamítnuta volební komisí.

Calin Georgescu se proti tomuto rozhodnutí odvolal k Ústavnímu soudu, který jeho stížnost zamítl, čímž definitivně potvrdil jeho vyloučení z voleb. Situace vyvolala napětí na rumunské politické scéně a vedla k velké kritice kvůli potlačování demokracie. Toto rozhodnutí následně potvrdil i Ústavní soud, což vyvolalo protesty jeho příznivců v Bukurešti.

Calin Georgescu jako rumunská verze Donalda Trumpa

Kritici Calina Georgesca ho označují za proruského politika a populistu, což je podle ekonoma Pavla Šika součást širšího trendu, kdy každý politik, který prosazuje národní zájmy, automaticky získává nálepku krajní pravice. „Každý politik, který dneska mluví o vlastním státu, je už krajně pravicový. To znamená nacionalistický, ale on se nevzdálil tak daleko od toho, co říkal třeba americký Trump. Můžeme si všimnout, že i toho Trumpa tu všichni označovali za ultrapravicového, za proruského. Jakmile někdo řekl, že by se mělo s Ruskem jednat, a ne válčit, tak byl automaticky proruský. To byla vlastně i témata, která on neustále opakoval,“ uvedl ekonom v pořadu TERAZ TAKTO.

Podle Pavla Šika by se dokonce dalo říct, že Georgescu byl jakousi rumunskou verzí Donalda Trumpa. „Georgescu se i nechává s Trumpem srovnávat. Já si myslím, že by se dalo říct, že je jeho rumunskou verzí. On měl vlastně identická témata. To znamená zvýšit životní úroveň, vylepšit tu rumunskou ekonomiku a nepodporovat tu válku. To znamená mluvit s Ruskem a nějakým způsobem jednat o míru. To byla jeho všeobecná rétorika,“ pokračoval Pavel Šik.

Obavy z narušení dělby moci a z role bezpečnostního aparátu

Když Georgescu vyhrál první kolo prezidentských voleb, objevila se nařčení, že jeho vítězství bylo dosaženo pomocí ruských botů, hackerů a kampaně na TikToku. To byl klíčový moment, který vedl k rozhodnutí anulovat výsledek prvního kola voleb. Později se ale ukázalo, že s těmi údajnými tiktokovými účty to nebylo tak jednoznačné.

Podle ekonoma Pavla Šika však rozhodnutí zrušit volby souviselo nejen s podezřeními o zahraničním vlivu, ale spíše s mocenským postavením rumunského prezidenta, které je silnější než například v Česku. „Myslím, že je strašně důležité zmínit, že rumunský prezident má o něco větší pravomoci než třeba prezident Slovenska nebo Česka. Dokázal bych spekulovat o tom, že on předsedá té národní bezpečnostní radě, což je zvláštní funkce. V té bezpečnostní radě sedí šéfové rozvědky i kontrarozvědky. Prezident má ještě poměrně dost velké pravomoci ve schvalování třeba vojenských rozpočtů atd. On vlastně sedí v tom srdci té bezpečnosti,“ poukázal Šik.

Georgescu, se svými názory, které se vymykají mainstreamové politice, byl pro elity v Rumunsku nepřijatelný jako hlava státu s tak výrazným vlivem na bezpečnostní složky. „Myslím, že to bylo to nejstrašnější, co se pro státní aparát mohlo stát, kdyby člověk s takovými názory, jaké má právě Georgescu, se mohl ocitnout ve vedoucí pozici veškeré bezpečnosti státu. Myslím, že proto tam vznikla panika,“ doplnil ekonom Šik.

Šik následně upozornil rovněž na nedostatečné zdůvodnění rozhodnutí, že se Georgescu nemůže účastnit voleb. „Volební komise oznámila, že Calin Georgescu nemůže vykonávat funkci prezidenta, protože jeho názory jsou neslučitelné s demokracií a nerespektují ústavu. Nebyl tam další velký důvod. Georgescu se proti rozhodnutí odvolal k Ústavnímu soudu, který však jeho odvolání okamžitě zamítl. Je nutné říct, že způsob, jakým to Ústavní soud sdělil, byl velmi zvláštní. Když se podíváte na jejich stránky, není tam žádné odůvodnění. Národ ani neví, co se vlastně děje. Ústavní soud pouze uvedl, že k tomu poskytne právní zdůvodnění – ale do dnešního dne ho nezveřejnil,“ poznamenal Šik.

Musk naznačil roli Sorose

Trumpův poradce, miliardář Elon Musk se vyjádřil k zablokování prezidentského kandidáta Calina Georgesca na sítí X komentářem „Zase Soros“. K tomu Pavel Šik poznamenal: „Myslím si, že Elon té Evropě moc nerozumí. To se ukázalo i během německých voleb, kdy do toho vstoupil jako slon v porcelánu. Byl na sjezdu AfD, což té straně možná i uškodilo. Nedokážu říct. Přesné průzkumy z toho nebyly. Ale jsem poměrně alergický na to, když se říká Soros. Je zcela jasné, že politika je ovlivňována bohatými lidmi. Existuje určitý boj mezi těmito skupinami. Nemyslím si, že Soros má takovou moc, aby za všechno mohl on. Spíš si myslím, že tento politický boj bude vždycky,“ míní Šik.

„V demokracii by měl soudce a především ústavní soudce vykonávat velice autoritativní roli spravedlnosti. To znamená, že nehledě na to, jestli Soros nebo jiné skupiny něco podporují, nebo nepodporují, měl by soudce být od těchto vlivů naprosto oproštěný a držet se pouze skutečností,“ zdůraznil Šik.

Podle Šika by měl soudce před jakýmkoliv rozhodnutím zvážit základní otázky: Existuje opravdu nějaký důkaz, který kandidáta diskvalifikuje? Je zde právní překážka, která mu brání kandidovat? Byl z něčeho usvědčen?

„Pokud si na všechny tyto otázky musí odpovědět ‚ne‘, pak by si měl soudce říct, že jako osoba si může myslet, co chce, nemusí toho kandidáta mít rád, ale pokud nic nespáchal, tak v demokratické společnosti má právo být zvolen,“ uvedl Pavel Šik k nebezpečí politizace soudních rozhodnutí

Podle Šika hrají velkou roli i média, která často přebírají obvinění bez důkladného sledování vývoje situace. „Co se týče toho, že za něco údajně může někdo jiný, snažím se takovým tvrzením předcházet. Určitě na tom nesou svůj podíl média. To vidím i na našich médiích, kdy tento případ začala řešit i u nás. Nejprve napsala o obviněních, kterým byl Georgescu vystaven, ale už téměř vůbec nesledovala, jak se to vyvíjelo. A nakonec se ukázalo, že všechna tato obvinění nebyla podložena žádnými důkazy,“ upozornil.

Evropská pasivita může poškodit i jiné státy

Podle ekonoma Pavla Šika je klíčové, aby podobné případy nebyly ignorovány – protože pokud dnes Evropa mlčí k situaci v Rumunsku, může se zítra ocitnout v podobné situaci i jiná země.

„Co se týká špiček Evropské unie, tak tam je opravdu ticho. Takže pro nás, obyčejné občany, to vypadá, že s tím vlastně souhlasí. Oni s tím souhlasí, a pokud mlčí, tak samozřejmě je úplně oprávněná otázka, jestli to tak nechtějí. Jestli prostě nechtějí zabránit tomu, aby se v zemi, kde se staví největší základna NATO v Evropě, která má zásadní strategické umístění vůči největšímu nepříteli – Rusku – nezměnila politika natolik, že by toto kolečko v celém tom stroji vypadlo. To jsou oprávněné otázky.“

„My když dneska ukážeme těm Rumunům, že to vidíme a považujeme to také za poměrně nespravedlivé, tak když se něco podobného možná stane nám, tak zase oni zvednou zadek a budou říkat, že to není správně, že se tohle děje. Pokud ale k tomu všichni zůstaneme nějakým způsobem neaktivní, tak to bude i takový signál pro vládnoucí elitu, že je to prostě v pořádku, že to projde,“ varuje ekonom Pavel Šik před tím, že by Evropa zůstala vůči dění pasivní.

Novinářka Angelika Bazalová a ekonom Pavel Šik organizují na neděli 16. března protestní shromáždění, kterým chtějí vyjádřit podporu rumunské demokracii a transparentnosti. „Je to občanský protest, není v pozadí žádná politická síla. S Angelikou Bazalovou jsme chtěli vyjádřit naši nespokojenost s tím, co se tam děje – s netransparentností, s jakou to probíhá, i s tím, že se opravdu porušují základní demokratické principy bez jasného odůvodnění a procesu důkazu. Vše na bázi jen nějakých dojmů těch lidí, kteří dnes představují vládnoucí elitu,“ zdůraznil Šik.

Bývalý rumunský prezident Klaus Iohannis, který rezignoval v únoru 2025, ukončil své působení v nejvyšší ústavní funkci po politické krizi spojené se zrušením prezidentských voleb. Ústavní soud v prosinci 2024 anuloval výsledky prvního kola voleb kvůli obviněním z ruského vměšování, což vyvolalo v zemi rozsáhlé protesty a otřáslo politickou stabilitou.

Po Iohannisově rezignaci převzal úřad předseda Senátu Ilie Bolojan, který bude dočasně vykonávat prezidentskou funkci až do konání nových voleb plánovaných na květen 2025.