Štěpánová se svěřila s tím, že v pořadu Show Jana Krause chtěla původně říct cosi v tom smyslu, „že bych od Zemana nepřijala ani sklenici vody, kdybych umírala žízní na poušti“. Došlo jí ale, že o tohle přece nejde. „To není náš hlavní problém. A tak jsem řekla, že tuto zem si od monstra z Hradu a pána ze Slovenska ukrást nenecháme – protože jsem považovala za bytostně nutné zmínit i nebezpečí pocházející od Andreje Babiše. Víte, stále zaznívala slova o důstojnosti a úctě, ale to jsou fráze. Musíme hovořit o opravdových problémech, které máme. Připadalo mi zvláštní, že to nikdo další nezmínil,“ uvedla Štěpánová.

Po odvysílání pořadu Show Jana Krause, ve kterém vystupovala, se stalo něco, co by jí ani ve snu nepadalo. „Bylo 28. října, státní svátek, poledne, vařím oběd a slyším, že mi přišla esemeska. Víte, kdo mi psal? Andrej Babiš! V té chvíli jsem si říkala, že takovouto absurditu by nevymysleli ani Ionesco nebo Havel,“ svěřila se.

Podle ní by bylo slušné říci, od koho Babiš její telefonní číslo má. „Nikoli mi napsat tak, jako by bylo samozřejmé, že má kontakt na každého. Připadalo mi to velmi arogantní, tudíž jsem se rozhodla, že na ni reagovat nebudu. Ostatně jsem nemohla vědět, jestli to není jen nějaký blázen,“ uvedla.

Babiš jí prý „napsal ublíženě a až smutně o tom, kolik zaměstnává lidí, že mě má rád a že by mě chtěl pozvat na večeři, aby mi to vysvětlil“. „Andrej Babiš se může podepsat úplně každý, ale i kdyby to byl on, opravdu s ním nehodlám jít vůbec nikam. Je to podle mého názoru odporná záležitost. Já názory pana Babiše znám a věřím tomu, že to klidně může být u kávy příjemný člověk, ale to mě nezajímá. Nechci to úplně srovnávat, ale říká se, že nacisté také měli rádi hudbu a byli hodní na děti, ale to mě k těmto lidem opravdu nepřiblíží. Navíc někdy neumím udržet emoce na uzdě a nerada bych se k někomu chovala hystericky,“ prohlásila.

Svěřila se také s tím, že akce na Staroměstském náměstí dne 28. října pro ni byla velkým zklamáním. „Byla to exhibice pana Horáčka, ale jediný, kdo zmínil to, co mě trápí, byl pan Pithart. Takže jsem si říkala, že je štěstí, že jsem tam nejela, byl to kýč.“

• Původní rozhovor na Svobodném fóru ZDE