„Výroční zpráva, která leží před vámi, podrobně popisuje činnost České televize v uplynulém roce. Současně obsahuje závěry Rady ČT o tom, zda Česká televize plnila své úkoly v souladu se zákonem o České televizi a Kodexem České televize. Nechci opakovat, jak mimořádný rok je za námi. Je to součástí mého úvodního slova a podrobně popsáno v jednotlivých kapitolách. Podoba této zprávy je výsledkem spolupráce České televize a vás, radních, kteří v této věci máte samozřejmě slovo, neboť jste to vy, kdo podle zákona předkládá výroční zprávu Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR,“ zahájil generální ředitel České televize Petr Dvořák.

„Jedním z hlavních úkolů veřejné služby, jak o nich hovoří zákon o České televizi, je poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů. Těmto povinnostem a některým souvisejícím úkolům se věnuje takzvaný cíl jedna, který je součástí výroční zprávy. Zde je popsáno, jak k těmto úkolům Česká televize přistupovala, jak podle výzkumů její snahu vnímala veřejnost a jak se plnění úkolů projevilo na některých vybraných programech. Z dlouhodobé zkušenosti víme, že je to právě tato část, která je současně nejčtenější pasáží výroční zprávy zejména ze strany politiků,“ pokračoval Dvořák.

„Jedním z klíčových pro tuto činnost je část Kodexu České televize, která hovoří o vysílání politických diskusí v rámci demokratické soutěže politických stran a hnutí a také mimo jiné konstatuje, že prostor, který je dán politickým stranám a hnutím, má být ve svém celku vyvážený. Přičemž vyváženost se posuzuje podle váhy jednotlivých politických stran v demokratické společnosti odvozené především z výsledků voleb do hlavních orgánů zastupitelské demokracie. Zároveň je třeba zajistit, aby poměr mezi diskusním vystoupením činitelů vládních stran a stran opozičních byl v souhrnu poskytnutného prostoru přibližně vyrovnaný. A rovněž vytvářet podmínky pro přiměřenou účast mimoparlamentních stran a hnutí v těchto diskusích. Jak vyplývá ze všech uvedených dokumentů, v podmínkách televizního vysílání se nejedná o absolutní rovnost. Absolutní rovnost, na rozdíl od odstupňované rovnosti, je totiž používána pouze ve specifickém případě, kterými je vysílání takzvaných volebních spotů. Je pochopitelné, že politici v textu a v každém grafu hledají zmínky o svém politickém subjektu a zkoumají, zda jejich strana nebo hnutí nebyly nějak znevýhodněny ve srovnání s ostatními. A letos poprvé se v závěru této kapitoly dočtou, že jeden konkrétní politický subjekt údajně znevýhodněn byl. Vzhledem k tomu, že to je za mého mandátu poprvé, co text výroční zprávy konstatuje, že Česká televize v této dílčí záležitosti nesplňuje ustanovení zákona, považuji za důležité se u této skutečnosti zastavit,“ pokračoval Dvořák a odkázal na nejrůznější grafy, které jsou ve zprávě a souvisejí se zpravodajskými a publicistickými pořady České televize.