Národní ekonomická rada vlády naznačuje, že pokud vláda Petra Fialy chce konsolidovat veřejné finance, bez zvyšování daní se neobejde. Opravdu se máme začít připravovat na vyšší daně?

U státního rozpočtu se musíme bavit v první řadě o výdajích. Ale s dovolením odpovím malinko jinak. Problém je v tom, čemu se říká nároková společnost. Státní rozpočet je tu od toho, aby financoval statky, které z podstaty věci nezajistí soukromý sektor. Ne proto, aby skrze něj politici nadbíhali různým skupinám voličů – jednou rodičům malých dětí (tato vláda), potom důchodcům (minulá vláda) nebo státním zaměstnancům, často různým lobbistickým skupinám. Pokud změníme přístup a zajistíme pro něj podporu veřejnosti, máme šanci. Pokud přístup nezměníme, můžeme se bavit o snižování výdajů a zavádění nových daní donekonečna a stejně to nikam nepovede.

České domácnosti trápí nejvyšší růst cen v novodobé historii. Kde je podle vás třeba hledat největší příčiny současného zdražování?

Inflace je peněžní jev, to znamená, že její hlavní příčinou vždy je velké množství peněžní zásoby v ekonomickém systému. V našem případě je příčinou uvolněná monetární politika nejen naší centrální banky, ale i evropské nebo americké. Fiskální politika a rozpočtové schodky v době covidové celou situaci eskalovaly. Samozřejmě se můžeme bavit o vysokých cenách plynu nebo ropy, ale ani to by bez předchozího přidávání peněz do ekonomiky nevedlo k inflaci okolo šestnácti procent. Je důležité si uvědomit, že se nebavíme o zvyšování cen jednotlivých produktů, ale obecně o zvyšování cenové hladiny. Ještě je nutné zmínit, že vysoké ceny zejména energií jsou důsledkem zelené politiky Evropské unie. Odstavení jaderných a uhelných elektráren vede ke snížení nabídky elektřiny, kterou nemůžou obnovitelné zdroje nahradit. To znamená vyšší cenu elektrické energie. A také vyšší poptávku po plynu. Být prezident Ruska, mnu si ruce.

Kdybyste měl vládě poradit, jak nejefektivněji bojovat proti zdražování, co by měla být podle vás ta největší priorita?

Odpověď je jednoduchá – snižování schodku veřejných rozpočtů, což bude mít ale efekt v delším období. Samozřejmě v ideálním případě produkovat veřejné rozpočty minimálně vyrovnané. Krátkodobě může samozřejmě pomoci snižování daní, ale to nepovažuji za systémové řešení.  

Premiér Petr Fiala ve svém projevu mluvil o tom, že růst cen energií zdaleka ještě neskončil a další navyšování cen bude pro mnohé představovat šok. Jak zásadně by se podle vás mohly v horizontu roku navýšit domácnostem složenky za energie?

Je to pochopitelně těžké odhadovat, protože ceny energií jsou dnes závislé na mnoha faktorech, které nelze předvídat. Za současné situace lze ale předpokládat cca dvojnásobné navýšení.

Vysoké ceny energií však doléhají také na firmy a průmysl. Nehrozí, že tato situace povede ke krachu třeba i velkých zaměstnavatelů, a tedy skokovému růstu nezaměstnanosti?

Samozřejmě, to je obrovské riziko, není to jen otázka cen energií a dalších vstupů, ale i otázka nákladů na kapitál neboli úroků, jejichž zvýšení omezí investiční činnost podniků, a tím i zaměstnanost.

Ministr financí Zbyněk Stanjura naznačil, že by vláda mohla trvale zachovat sníženou spotřební daň na pohonné hmoty. Bude podle vás toto opatření dostatečné?

Je důležité upozornit, že toto opatření bylo děláno spíše s ohledem na konkurenceschopnost silničních nákladních dopravců, a proto se uvažuje i o tom, že toto snížení bude zachováno. Že je dnes cena nafty a benzínu vyšší než před 1. červnem, je jiná věc.

Evropští politici si notují v záměru zbavit Evropu závislosti na ruské ropě, plynu, příp. dalších surovin. Je to podle vás rozumná strategie?

Chci-li se něčeho zbavit, musím mít smysluplnou alternativu. O žádné takové nevím a od evropských politiků ji ani nečekám. Rozumná strategie to v žádném případě není. Bohužel naše závislost na ruském plynu je i výsledkem zelené politiky Evropské unie.

ČNB pokračuje ve zvyšování úrokových sazeb ve snaze brzdit inflaci. Na druhou stranu se tak zásadním způsobem prodražují hypotéky u domácností. Nehrozí, že se zhroutí celý realitní trh a že lidé skončí bez střechy nad hlavou v okamžiku, kdy si až dvojnásobné splátky hypoték nebudou moci dovolit? 

Už jsem řekl, že inflace je peněžní jev, a tak se na ni musí nahlížet. Zvyšování úrokových sazeb je klasickým prostředkem proti inflaci a samozřejmě má i významné vedlejší efekty, jako je např. zdražení hypoték, omezená investiční činnost podniků, teoreticky i jejich krachy, a tedy snižování HDP. Obecně realitní trh znamená nyní pro ekonomiku obrovské riziko. A to třeba i z hlediska možného prasknutí naší realitní bubliny, což by ekonomické problémy mohlo ještě více eskalovat. Centrální banka tu ale není od toho, aby hlídala realitní trh, ale aby zajišťovala tzv. nízkoinflační prostředí nebo cenovou stabilitu. Na druhou stranu jsme si dlouhou dobu, minimálně po celé dva covidové roky, nalhávali, že můžeme zavřít část ekonomiky a lidem posílat natištěné peníze. To je jeden z hlavních důvodů dnešní situace a cesta z ní nemůže být bezbolestná. Doufejme, že se nám to povede s co nejmenšími ztrátami a že nám to do budoucna zůstane jako memento.