Do studia České televize si moderátorka Marcela Augustová pozvala Libora Duška, člena Národní ekonomické rady vlády, Jana Juchelku, ředitele Komerční banky a Michala Šnobra, energetického experta a minoritního akcionáře ČEZ.

Úvodní otázka tedy směřovala k tomu, zda tito lidé podporují zavedení takovéto mimořádné daně.

Libor Dušek se vyjádřil v tom smyslu, že spíše ano a řekl, že pokud lidé chudnou, někdo musí bohatnout. On sám je pro solidaritu a je dobré, aby se na ní podílely i firmy, které bohatnou.

Jan Juchelka byl jako ředitel jedné z bank, kterých by se tato mimořádná daň měla týkat, proti. Argumentoval tím, že banky nemají žádnou výhodu z toho, že stouply ceny energie a nijak jim současná krize nepomáhá.

Michal Šnobr se následně vyjádřil v tom smyslu, že chápe vládní hledání příjmů do státního rozpočtu pro pokrytí výdajů na zastropování cen energií. Nicméně je podle něj nešťastné a selektivní, že daň dopadne na šest bank. Dušek avizoval, že je pro spravedlivé zdanění sektorové, které zahrne i další firmy, např. zbrojařské, těžařské atd.

Foto: Screenshot pořadu Události, komentáře, Česká televize

Dušek naproti tomu zavedení daně z mimořádných zisků zastával. Podle něj dobře nastavená daň může pomáhat. Znamená to ale zdanění všech, kterým rostou zisky, aniž by se o ně nějak zasloužili. Pokud ta daň bude cílit pouze na tyto firmy a bude krátkodobá, neměla by mít podle Duška ani negativní dopady.

Proti tomu se ale ohradil Michal Šnobr.

„Pokud někdo říká, že energetika má nezasloužené zisky, není to pravda,“ řekl a pokračoval s tím, že se v energetice investuje dlouhodobě a v minulosti byly třeba zisky naopak extrémně nízké.

„Argument nezasloužených zisků bych nebral jako správný,“ dodal Šnobr.

Ředitel Komerční banky Jan Juchelka na otázku Marcely Augustové, co tedy banka udělala tak mimořádného, že se jí zvětšily zisky o 60 %, odpověděl, že v posledních letech byla utlumena ekonomická aktivita občanů a banky měly menší zisky. Narážel tak na dva roky, které ovlivnila covidová krize. Nyní se podle Juchelky jen situace vrátila do standardních kolejí a vrátily se i zisky.

Právě v souvislosti s covidovou krizí, kterou zmínil Juchelka, se pak Marcela Augustová zeptala Libora Duška, zda mu nepřijde nespravedlivé, že se přehlížejí dva takto ekonomicky utlumené roky.

„Nic lepšího, než průměr za poslední roky nevymyslíte,“ reagoval Dušek a dodal, že se covid do tohoto průměru nakonec ani příliš nepromítá. Navíc překvapil konstatováním, že firmy mohou daň obejít a např. prodávat za nižší ceny, snížit úroky a podobně.

Na to reagoval ředitel Juchelka a uvedl, že toto je příklad centrálního rozhodování, ale tak to nefunguje.

„U bank v ČR není zaznamenána mimořádná ziskovost. Jediný rozdíl je v tom, že kapitál bank roste s ekonomickou aktivitou občanů,“ je přesvědčený ředitel KB.

Navíc podle něj banky pomohly státu, lidem i firmám v covidových letech, kdy se společným úsilím státu a bank podařilo vypořádat s krizí.

Na Duškova slova reagoval i relativně ostrým přirovnáním. Podle něj z podobných akademických úvah může vzniknout obluda, která bude škodit. Přiblížil i další data týkající se spolupráce KB a státu.

„Komerční banka má 800 mld. korun zapůjčených do české ekonomiky, tzn. 800 mld. korun rizika, které musí nějak ,menežovat' před svými akcionáři. Jsme veřejně obchodovatelná firma, máme 60 000 akcionářů z řad občanů ČR,“ podotkl ještě Juchelka.

Má vláda jinou možnost v době energetické krize? Domácnosti mají strach. Jak to řešit, ptala se dál moderátorka Michala Šnobra.

„Rozumím, že Evropská komise přišla s nějakými opatřeními na zastropování,“ uvedl Šnobr.

Další možností státu je podle něj využití zisku ČEZ a vyplacení si ho na dividendách.

„Nebojím se, že by stát neměl prostředky. Mělo by to ale být systémové a předvídatelné,“ dodal a varoval před strašením trhů, které mají na svědomí některá vyjádření našich politiků.

Každé neopatrné vyjádření vlády způsobuje podle něj desítky miliard ztrát a vyvolává poplach na akciových trzích. To podle Šnobra ovlivňuje úspory těch zodpovědných, kteří tam ukládali peníze.

„To jsou ti zodpovědní, kteří doplácejí na nezodpovědnou politiku současné vlády,“ uzavřel Šnobr.

Rozhovor končil debatou o slibu bankovního sektoru, který se zavázal dobrovolně přispět státu částkou 50 miliard korun. V minulosti podobné sliby ale nedopadly, uvedla moderátorka Augustová.

Na to odpověděl ředitel KB Juchelka s tím, že má pochopení pro to, že vláda se zajímá o fiskální politiku. Zdanění bank, ale není podle něj tím správným opatřením.

„Banky navrhly Ministerstvu financí opatření, která směřují k financování infrastruktury, bydlení, navýšení kapitálu Národní rozvojové banky atd. Jsem přesvědčený, že to je lepší a dlouhodobé opatření,“ konkretizoval bankovní aktivity Juchelka.

„Ten projekt ale neměly dodávat banky, ale jednotlivá ministerstva,“ zkritizoval zároveň práci vlády a aktivity jednotlivých ministerstev.