V komentáři pro MF Dnes v prvé řadě zdůraznila, že Česká televize nemůže být nezávislá na státu, protože stát ji zákonem zřídil a v tomto smyslu jí také dává úkoly.

„Na státu být nezávislá nemůže. Stát ji zřídil, stát jí zajišťuje financování a stát jí dal úkoly, které je povinna plnit,“ napsala doslova Kovářová. Ale jedním dechem dodala, že by měla být nestranná a tady podle ní selhává, protože ji chválí stále stejná skupina lidí, zatímco druhá skupina ji stále kritizuje. Kdyby ČT byla opravdu nestranná, tak by ji podle Kovářové chvilku chválili jedni, jindy druzí a v tu chvíli by si stoupenci první skupiny stěžovali. „Měla být rozhodčím, ale dává sama góly v dresu jednoho z týmů. Není nestranná. Naopak je vysoce stranická“ vyjádřila jednoznačně svůj názor Kovářová.

Podle senátorky by bylo v takové situaci dobré položit si otázku, zda takovou veřejnoprávní televizi vůbec potřebujeme, když spotřebuje asi 8 miliard korun ročně a po plánovaném zvýšení koncesionářských poplatků spolkne zřejmě ještě víc.

„Já ji třeba k ničemu nepotřebuji, protože se nedívám na žádnou televizi, podobně jako to má i třeba většina mladých pod třicet let. Tuhle mi na síti někdo řekl, že v tom případě mám být potichu a do diskuse vůbec nezasahovat, protože se mě netýká. Jenomže to neměl pravdu (nemluvě o tom, že jako senátorka mám přece všechny projednávané zákony a výroční zprávy v popise práce). Především žiju ve společnosti, kterou Česká televize spoluutváří podle své vůle, ovlivňuje ji a modeluje. Nově má navíc Česká televize i bojovat s dezinformacemi. Takže byť se na ni ani v budoucnu dívat nemusím, bude i bez ohledu na to ovlivňovat všechny, co ji sledují, mé sousedy, spoluobčany, voliče. A konečně na Českou televizi musím povinně přispívat. I když jde o částku nevelkou, kdyby mi zůstala, mohla bych ji vydat za korálky, za zmrzlinu, za pivo, za knihu nebo za pár litrů benzínu,“ podotkla.

Vyjádřila též názor, že místo navyšování koncesionářských poplatků by ČT měla šetřit, neboť nikdo nemůže mít všechno, nač si ukáže a musí se občas uskromňovat.  

Na třetím místě přijde senátorce podivné, že chce někdo měnit fungující systém plateb za veřejnoprávní média. „A pokud chceme výběr měnit, proč ze všech možných způsobů volíme ten nejpitomější, který navíc tolik lidí štve, že,“ kroutila hlavou.

A když už mění, nabízí se podle senátorky otázka, zda by koncesionářské poplatky měli hradit i Češi žijící v zahraničí. Vždyť přece také mohou přijímat vysílání České televize. Na mobilu. A díky korespondenční volbě budou mít možnost ovlivňovat politickou situaci doma.

Členka horní komory parlamentu má za to, že vůbec nejjednodušší by bylo financovat ČT jako instituci navázanou přímo na státní rozpočet.

„Jenomže když to řeknete nahlas, okamžitě vás zavalí kritikou a urážkami ti, co se zaklínají údajnou nezávislosti České televize. Tvrdí, že pak by chudinka televize prý musela na slovo poslouchat politiky, kteří by každoročně při schvalování rozpočtu ovlivňovali její nezávislost a vnucovali by jí svou vlastní vůli. Jenomže tenhle argument je pitomost velká jako věž. Na státní rozpočet je navázána řada na vládě nezávislých institucí, úřadů a kontrolních orgánů, jejichž činnost je z principu nezávislá – například Ústavní soud a všechny soudy vůbec, Nejvyšší kontrolní úřad nebo dokonce Úřad pro dohled nad financováním politických stran a hnutí. Kdo se zaklíná nestranností a nezávislostí v boji za televizní poplatky, ten vlastně tvrdí, že schvalováním rozpočtu stát politicky ovlivňuje obsah činnosti jednotlivých na vládě z principu nezávislých institucí,“ přiblížila své uvažování o ČT k závěru senátorka Kovářová.