Institut pro křesťansko-demokratickou politiku, think-tank založený KDU-ČSL, uspořádal besedu o dezinformacích a propagandě s názvem „Tři rozměry propagandy – dezinformace, manipulace, spektákl“. Kromě známého gay pornoherce a momentálně výkonného ředitele think-tanku Evropské hodnoty Jakuba Jandy a Alexandry Alvarové, autorky knihy Průmysl lži, se besedy zúčastnil i Marek Wollner, šéfredaktor reportážní publicistiky České televize. Téměř už inventář veřejnoprávní televize, v níž působí bezmála dvacet let, si v úvodu postěžoval, že se jako diskutující na Facebooku velice často setkává s názorem, že to, co vytváří, je propaganda, že Česká televize vytváří propagandu, že západní svět šíří propagandu.

„Já jsem novinář jenom proto, že nemusím vytvářet propagandu. Kdybych ji musel vytvářet v tom, jak si ji já sám definuji, tak v souladu s principy západní žurnalistiky, která tady funguje více než sto let, propagandu samozřejmě nedělám a dělat nechci, a kdybych ji musel dělat, tak bych tuhle profesi vykonávat nemohl,“ dušoval se Marek Wollner. „Někteří lidé se domnívají, že člověk, který z vnitřního přesvědčení, k němuž dospěl a které měl v sobě velice brzy zakotvené, když hájí principy demokracie, tak hájí jakousi západní propagandu. Pokud to takhle vnímají, tak samozřejmě s nimi nemám absolutně možnost se dohovořit o základních věcech,“ vysvětlil moderátor pořadu Reportéři ČT.

Nejrůznější totalitáři také všechno dělali z vnitřního přesvědčení

„Pan Wollner to má popletené, protože pohled veřejnosti na něj je správný. Minimálně část veřejnosti správně chápe, že to, co Česká televize produkuje, není nezávislé, nestranné zpravodajství, ale čistá propaganda jednoho směru. Ten si možná říká liberální demokracie, ale není to ani liberální, ani demokracie. Když se odvolává na vnitřní přesvědčení, tak totalitáři nejrůznějšího zaměření také všechno dělali z vnitřního přesvědčení. Pan Wollner je přesvědčený, že jeho pohled na svět je ten jediný správný, že všichni ostatní musejí stát v pozoru a respektovat jeho jediný správný názor. Ale tak tomu není. Je daleko více pohledů na svět a nezávislost České televize by měla spočívat v tom, že bude předkládat různé pohledy na svět a nechá na divákovi, aby si sám vybral a udělal názor,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Štěpánek, bývalý místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Podle mediálního analytika Jiřího Mikeše dělají propagandu svým způsobem všichni novináři, když reagují na to, co se ve společnosti děje. „Jde ale o to, jestli se snaží mermomocí někoho převychovat nebo jestli znají problémy obyčejných lidí. Když budou tak silně protiruští a tak nekriticky podporovat Brusel, tak musejí počítat s tím, že každá akce vyvolává reakci. Když byly prezidentské volby v Americe, tak bylo zřejmé, že neinformují na základě faktických údajů, ale podle toho, co by chtěli a na čí stranu se postavili. Média propagandu dělala, dělají a dělat budou, protože vždy na něčí straně musejí být. A to, že Česká televize není nestranná, všichni víme. Když se na ni člověk dívá, tak mu to je zřejmé. Je proti Zemanovi, proti Babišovi, prostě se dala na nějakou stranu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jiří Mikeš.

První mainstreamový novinář, který nemusí vytvářet propagandu

„Svými duševními striptýzy začíná být pan Wollner zajímavý. Možná se na jedné straně doopravdy cítí býti žurnalistickým exotem, tedy prvním mainstreamovým novinářem, který nemusí vytvářet propagandu. Nicméně záhy upřímně doznává, že ve skutečnosti je tomu jinak, protože pro význam termínu propaganda disponuje jakousi osobní definicí propagandy. Tím však naznačuje, že propagandu může vnímat, tudíž realizovat každý zaměstnanec ČT po svém. Pakliže je tomu tak, odpověď na vaši otázku je jasná: Wollner a spol. hájí principy demokracie skrze propagandu podle své definice, což na Kavčích horách znamená, že pracují v souladu s principy západní žurnalistiky. Není se proto co divit, že důvěra veřejnosti v mainstreamová média rapidně klesá,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Radim Hreha.

Marek Wollner na besedě také prohlásil, že politici jsou tradičním protivníkem novinářů. „Pokud si vás nekoupí Andrej Babiš, jak se stalo, tak novináři mají většinou v popisu práce zápasit s politiky a jsou na to třicet let zvyklí,“ poznamenal šéfredaktor reportážní publicistiky ČT. Ale na co zvyklí nejsou, nebyli a musejí se to naučit, je to, že se proti nim obrátí část jejich publika. To je novinka, na kterou připraveni nebyli. „Měli jsme publikum, které nás mělo rádo,“ zavzpomínal moderátor. Jako výjimku z pozitivního přijetí novinářů širokou veřejností označil situaci kolem televizní krize na Kavčích horách z počátku tisíciletí. „Teď se začaly zase dít ty nenormální věci, kdy vás publikum nenávidí,“ dodal Marek Wollner.

Svým výkladem pravdy zradili veřejnost, která chtěla nezávislou televizi

„Marka Wollnera je mi doopravdy líto a nejen profesně. Absolvent studijní žurnalistické stáže v USA na rozdíl od svých lektorů nedokáže ani s odstupem času nazývat věci pravými jmény. Působí tak dojmem, že zastydl v roce 2000, kdy část veřejnosti podpořila koncepci veřejnoprávního média coby nezávislého vysílatele. Tedy média, které bude bezezbytku naplňovat právo veřejnosti na informace. Marek Wollner a další nadšenci to však i po osmnácti letech dezinterpretují coby podporu jejich osobitého, a snad i osobního žurnalistického přístupu,“ podivuje se bývalý ředitel Slovenské televize Radim Hreha, který má také své vysvětlení pro to, proč publikum už nemá rádo „svou“ ČT.

„S  Wollnerovým výkladem se záhy po svém zvolení ztotožnil generální ředitel Petr Dvořák, jenž s podporou většiny členů Rady České televize Kavčí hory předal havlistům. Tato menšina ovládá média, kulturu i školství, tudíž ovládá systém výhodného nakládání s veřejnými penězi všech občanů. Kromě jiného z nich financují veřejnoprávní zpravodajství a publicistiku, ovšem přizpůsobenou jejich vidění světa. To však není veřejná služba, to je sabotáž. Wollner a novináři jeho krevní skupiny jsou už natolik odtrženi od reality, že nemohou pochopit zásadní fakt. Tedy že právě oni svým svérázným výkladem pravdy zradili veřejnost, která chtěla a chce skutečně nezávislou televizi. Televizi, která bude bezezbytku naplňovat zákon o České televizi, podle něhož poskytuje objektivní, ověřené, ve svém celku vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů,“ zdůrazňuje Radim Hreha.

Občas je člověku z práce veřejnoprávních propagandistů špatně

Ale Jiří Mikeš upozorňuje, že každé médium má část svých čtenářů nebo část svého publika proti sobě. „Musí počítat s tím, že nebudou všichni, co ho čtou nebo se na něj dívají, jeho příznivci. Určitá část ho čte nebo se na něj dívá jen proto, aby věděla, jak na tom to médium je. Problém České televize je, že ta část jejího publika, která byla proti ní, se zvětšuje. A to především díky tomu, že lidé mají více informací. Mohou je získávat z jiných zdrojů, baví se o nich v hospodách, ve vinárnách, a tak se role tradičních médií začíná snižovat. My z reklamy víme, že nejdůležitější a nejefektivnější komunikací je tzv. WOMM, Word of Mouth Marketing, tedy to, co si lidé řeknou,“ upozorňuje bývalý prezident Rady pro reklamu a dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur, že lidé si své zkušenosti s Českou televizí vyměňují mezi sebou.