Laurence Boone, francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti, upozornil, že především Blízký východ a Afriku ohrožuje hladomor, ale ani Evropa podle jeho názoru nemůže být v klidu. Na starém kontinentu by podle Boonea mohlo dojít na velké sociální bouře.

„Největším ekonomickým rizikem, kterému dnes svět a zejména Evropa čelí, je energetická a potravinová krize. Zaprvé, obrovský nárůst cen způsobuje, že si je mnoho lidí, nejen chudých, ale i nižší střední třída, nemůže dovolit. Druhým důsledkem bude větší riziko hladomoru na Blízkém východě a v Africe a nedostatek energie nejen tuto, ale i příští zimu. To zvyšuje riziko sociálních turbulencí v Evropě. Na Blízkém východě a v Africe jsme zhruba před deseti lety zažili arabské jaro a víme, jak to vedlo k velkým politickým a sociálním turbulencím,“ upozornil Boone.

Profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu ve vyjádření pro agenturu Bloomberg upozornil, že svět čelí také ekologické krizi a tu se podle něj nedaří řešit.

„Světové společenství čelí rozsáhlé a zrychlující se degradaci životního prostředí, která zahrnuje vzájemně související hrozby od změny klimatu přes ztrátu biologické rozmanitosti a odlesňování až po šíření mikroplastů v oceánech a pitné vodě. Zhoršující se patogenní hrozby jsou jen jedním z příznaků střetu lidstva s planetárními hranicemi. Mezitím se zdá, že naše domácí politické systémy a mechanismy globálního řízení jsou stále méně schopné čelit existenčním rizikům, kterým čelíme. Překážky, které brání v činnosti, se nikde neprojevují lépe než ve Spojených státech,“ upozornil profesor s tím, že politici ve Spojených státech až příliš hledí zpět do minulosti, což jim znemožňuje efektivně řešit výzvy moderního světa.

• Další informace naleznete zde

Hlavní ekonom pro Asii ve společnosti HSBC Holdings Frederic Neumann se obává příchodu stagflace, tedy situace, kdy souběžně nastane inflace a stagnace hospodářství. Takovýto stav by světovým bankám neponechával příliš mnoho prostoru na reakci a svět by se mohl dostat do vleklých ekonomických potíží.  

Spoluzakladatelka neziskové organizace Sadie Collective, která se zabývá nedostatečným zastoupením černošských žen v ekonomice, financích a politice Anna Gifty Opoku-Agyeman má za to, že i dnes je velkým rizikem pro světovou ekonomiku nedostatečná reprezentace afrických, afroamerických či hispánských odbornic v různých institucí. To podle Opoku-Agyemanové povede k tomu, že v krizi bude přehlížena situace právě této části světové populace.

„To jsme viděli již v roce 2009, kdy snahy o hospodářské oživení vynechaly černošské ženy, jejichž míra nezaměstnanosti se zvýšila. Doufám, že stejnou chybu neuděláme znovu,“ uvedla spoluzakladatelka neziskové organizace.

Generální ředitel Banky pro mezinárodní platby Agustín Carstens varoval, že světovou ekonomiku může ohrozit delší dobu trvající ropný šok.

„Ve střednědobém horizontu je výzvou začít diskutovat o tom, co by přimělo ekonomiky opět růst. Uvízli jsme v situaci, kdy byla velká závislost na příznivých finančních podmínkách včetně fiskální a měnové politiky, které jsou dobré, dokud je lze udržet, ale nepodporují trvalý růst. Musíme posílit debatu o strukturálních otázkách,“ prohlásil Agustín Carstens.

Profesor ekonomie na Ohio State University Trevon Logan otevřeně varoval před riziky spojenými s inflací.

„Největším ekonomickým rizikem je inflace. Za prvé, pro každého z nás rostoucí ceny snižují naši kupní sílu. To poškozuje spotřebitele a může brzdit růst, protože jsou nuceni omezovat spotřebu. Druhým rizikem je, že typická měnová reakce na inflaci, tedy zvýšení sazby federálních fondů a zpřísnění měnové politiky, může snížit poptávku a také zvýšit nezaměstnanost. Třetí riziko souvisí s prvními dvěma - ekonomika je zcela jiná než na přelomu 70. a 80. let. Čím jsme si nyní o něco méně jisti, je to, jak bude v této ekonomice fungovat přísná měnová politika - sníží poptávku způsobem, který potlačí inflaci? Myslím, že odpověď zní ano, ale neznámou je, jak bude tato politika vypadat v detailech. Jaká bude muset být sazba federálních fondů vzhledem k nárůstu koncentrace trhu a rostoucím důkazům o monopsonii na trhu práce? To je politické riziko - že můžeme být příliš krotcí nebo příliš agresivní a velké chyby v obou směrech mají velký dopad na materiální blahobyt pracujících rodin,“ upozornil ekonom.

Karen Wardová, hlavní tržní stratég pro Evropu, Blízký východ a Afriku ve společnosti JP Morgan Asset Management, se obává, že zásahy centrálních bank ke snížení inflace nebudou stačit.