V médiích se s tématem klimatické změny můžeme setkat velice často. Je podle vás o tématu informováno vyváženě? Dostávají stejný prostor například i odpůrci globálního oteplování?

Opozice by měla dostávat rovnocenný prostor minimálně v ekonomických otázkách. Kolik nás klimatické daně budou stát a k čemu to bude. Jenže třeba BBC už před lety přijala směrnici, že kritici klimatismu nesmí do vysílání. Aktivisté Fridays for Future vloni dokonce demonstrovali před kancelářemi YouTube, Facebooku a Googlu za zavedení cenzury.  Myšlenková policie by měla prý kacířské názory mazat. Nebo je aspoň zbavit příjmů z reklamy. Nebo upravit vyhledávací algoritmy, aby takové texty nikdo nikdy na webu nemohl najít.

To není vše. Vloni na podzim v Mnichově aktivisté z Antify zastrašili svým řáděním místní konferenční středisko, aby zrušilo klimaskeptickou konferenci EIKE. Je příznačné, že k tomu došlo v Mnichově, kde velice podobně kdysi začínala NSDAP. Oni prostě vědí, že v otevřené diskusi jejich argumenty neobstojí, tak se snaží odpůrce umlčet.

Jak se daří pronikat do médií konkrétně vám? Setkal jste se s nějakými nepříjemnostmi, či vás naopak něco mile překvapilo?

Když jsem dělal rozhovory o svojí nové knize, šokovalo mne, jak málo moderátorů v médiích dokáže dodržovat zásady profesionality, objektivity a nestrannosti. Byl jsem třeba na jedné literární akci, kde moderátor z Českého rozhlasu Petr Vizina dělal rozhovory s autory nových knih. Ale připomínalo to spíše „pálení knih“ inkvizicí. K představení knihy „Obchodníci se strachem“ jsme se vůbec nedostali, protože moderátor celou dobu strávil líčením toho, proč on s vydáváním podobných knih zásadně nesouhlasí. „Jak můžete popírat klima? Proč nenávidíte přírodu? Vy snad netřídíte? Známá celebrita David Attenborough – se kterou já onehdá dělal interview – tomu určitě rozumí líp než vy. Moje dcera podporuje Gretu, a abyste věděl, já jsem na to hrdý.“ Na akci, jejímž smyslem je propagace a zvýšení prodeje nových knih, je podobné chování dost podivuhodné. 

Zasahují dnes do světového mediálního mainstreamu vůbec nějací klimaskeptici? Někdy se zdá, že z médií jde jen jedna „nadcházející apokalypsa“ za druhou, ať už jde o ledovce, o emise CO₂, či o něco jiného.

Já vím pouze o Bjornu Lomborgovi, a to vlastně ani není klimaskeptik. On jen kritizuje, že boj proti uhlíku je mrháním peněz. Jinak je klimaskepse v podstatě underground. Přirovnal bych to k poválečné éře, kde celý svět včetně kapitalistického Západu propadl znárodňování. Znárodňovalo se vesele i v Británii a ve Francii. I v nově dekolonizovaných zemích – vzpomeňme na Bandungskou konferenci v 50. letech. Odpůrce prakticky nebylo nikde slyšet. Bylo to módní vlna. Až za desítky let se ukázalo, že to byl velký omyl.

Pak přišla Thatcherová a muselo se privatizovat, protože znárodněná ekonomika skomírala. Pak byla zase opačná módní vlna, privatizovalo se do umdlení všude. Mezinárodní měnový fond na tom bazíroval i v nesmyslných případech jako privatizace vodovodů, což je přirozený monopol. A dnes máme pro změnu vlnu zelenou, takže i ekonomické fórum v Davosu blbne na kvadrát okolo uhlíku. My jsme prostě taková iracionální planeta.