Oslavu, která pokračuje večerem v bavorském Furth im Waldu, připravil Plzeňský kraj a jeho partner, bavorský region Horní Falc. Součástí akce v českém hraničním prostoru, v místě, kam se před 25 lety mohli lidé jen stěží dostat, bylo i vysázení národních stromů obou zemí - české lípy a německého dubu. „Evropa srůstá, srůstá právě na tomto místě, na této společné hranici," řekl zemský rada okresu Cham a předseda zemského sněmu Horní Falce Franz Löffler.

Po roce 1989 se rozjelo podnikání v do té doby opomíjené oblasti

Plzeňský hejtman Václav Šlajs připomněl, že neformální spolupráce mezi jednotlivci a spolky začala bezprostředně po pádu železné opony. „Za těch 25 let vidím ohromný posun, zvláště v posledních deseti letech, co jsme členy EU, se udělal velký kus práce," řekl.

„Když padla železná opona, pro naše obce to znamenalo hodně," řekl Vladimír Koranda, starosta České Kubice, pod níž patří i Folmava. Dříve byly tyto obce opomíjené, do pohraničí žádné peníze na rozvoj nešly. Po roce 1989 se tam rozjelo podnikání, hlavně kasina, z nichž má Česká Kubice dodnes nemalý příjem. Za peníze z nich opravila infrastrukturu, investovala do kultury, sportu a vzdělání. Dodnes obec s několika stovkami lidí podporuje okolí či domažlickou nemocnici.

Velký ekonomický přínos přineslo otevření hranic také Klenčí pod Čerchovem. V městysu s 1300 obyvateli je 700 pracovních míst ve výrobě, další místa ve službách a prakticky žádná nezaměstnanost, řekl bývalý dlouholetý starosta Karel Smutný. Naopak firmy shánějí zaměstnance. Pád železné opony ale nepomohl jen ekonomicky, lidé navázali stará přátelství. „Je to strašně zajímavé, 40 let ty vazby byly potlačovány a okamžitě po přestřižení drátů došlo k navázání rodinných, osobních a spolkových styků, to bylo fascinující," řekl Smutný.

Němci se učí česky

„Dnes je krásný den," řekl češtinou s patrným německým přízvukem pětašedesátiletý Jürgen Kögler z Furth im Waldu. „Mám hodně přátelství na české straně a moc velkou radost, že dnes slavíme 25 let," řekl. Česky se učí nejen proto, že do jeho obchodu s elektronikou jezdí Češi, ale i pro mnohá přátelství s Čechy. „Mám tam hodně přátel, to je část mého života," řekl. Čtyřicet let se přes hranice koukal do Čech na vrch Čerchov a přál si na něj alespoň jednou vystoupat. „Teď už jsem tam byl stokrát. Poprvé, hned jak to bylo možné po otevření hranic a po otevření Čerchova," dodal.