V době debat o zvýšení televizního koncesionářského poplatku, jejich zavedení i pro majitele mobilů a počítačů i jménu nového či staronového generálního ředitele veřejnoprávní televize není na škodu připomenout několik zásadních skutečností. Jiřímu Janečkovi, který stál v čele České televize v letech 2003 až 2011, se za vydatného přispění finančního ředitele Františka Lamberta podařilo ozdravit hospodaření ČT, díky čemuž po deficitu 399 milionů Kč v roce 2002 měla už o dva roky později vyrovnaný rozpočet. Navíc František Lambert zřídil v roce 2004 tzv. Fond televizních poplatků, na němž postupně vznikla pětimiliardová rezerva, kterou převzal v říjnu 2011 nově zvolený ředitel Petr Dvořák. S tímto fondem se v uplynulých dvanácti letech zacházelo tak, že se z něj původní obří suma téměř zcela vyčerpala.

Jak jsou názorově ohební členové pětikoaliční vlády, potvrzuje i ministr kultury Martin Baxa. Ještě na začátku léta minulého roku tvrdil v pořadu Otázky Václava Moravce: „Koncesionářské poplatky naše vládní koalice zvyšovat nechce. Je zapotřebí to v současné době takto otevřeně říct. Myslím, že jsou k tomu správné důvody.“ Neuplynul ani rok a vše směřuje ke zvýšení poplatků a také k jejich zavedení pro ty, co si mohou otevřít obsah televize na chytrých telefonech či počítačích a tabletech. Od tohoto kroku, který by se měl týkat především mladé generace, si poslanec STAN Jan Lacina slibuje, že by se počet domácností, které platí koncesionářské poplatky, mohl rozšířit o zhruba 600 tisíc.

Nerozšíří se jen počet koncesionářů, ale také kritiků

„Nerozšířil by se jen počet domácností, ale také počet kritiků ČT. Jde o neuvážený nápad, ve svém důsledku by prohluboval konflikt mezi Českou televizí a veřejností, která je k České televizi stále kritičtější pro její nevyváženost. Kromě toho jde o necitlivý návrh bez kontextu inflace, drahých energií, potravin a tak dále. Situace by se vyhrotila. Možná ale dobře, protože by působil o to větší tlak ze strany občanů, který by mohl urychlit proces nutných zásadních změn ve veřejnoprávní televizi. A to s ohledem na skutečnost, že Česká televize plní především službu establishmentovým politikům, aby se udrželi u moci, a na druhé straně zájmy veřejnosti a všech jejích názorových skupin upozaďuje nebo ignoruje včetně kritiků současného režimu z řad odborné veřejnosti. Nastala by eskalace dosavadní kritiky ČT, která by nakonec mohla přerůst v zásadní změny v České televizi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Bohuš, bývalý šéfredaktor zpravodajství a publicistiky ČT v Ostravě a šéfredaktor publicistiky v Praze.

V té souvislosti připomíná situaci na Slovensku. „Od července tam lidé přestanou platit koncesionářské poplatky a slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas budou financovány ze státního rozpočtu, čili sice zase z peněz lidí, ale nepřímým způsobem. Jde možná o transparentnější přiznání, že veřejnoprávní televize nepracují ve prospěch lidu a všech jeho skupin, ale že jde o tlampač politiků,“ myslí si provozovatel portálu Modrý jelen, který si klade za cíl odkrývat manipulace, polopravdy a lži elit a médií, odhalovat pravdu a chránit obyčejné lidi.

Důsledky modelu ve stylu čím hůř dole, tím lépe nahoře

Při pohledu na dění kolem a uvnitř České televize je podle něj zřejmé, že se ČT ocitá v křeči. „Je smutné, že má zoufalé nápady a hledá další zdroje, aby konzervovala své pozice namísto reformy, která by lidem této země oproti stávající propagandě, cenzuře a novinářskému aktivismu mohla přinést podmínky pro diskusi všech lidí a odborníků naší společnosti ve prospěch našeho lepšího života a budoucnosti. Jak ale upozorňuji, může to být i pozitivní impulz k zásadním změnám v ČT, které pan Lacina neumí nebo nemůže domyslet a nakonec se obrátí i proti jeho tvůrcům,“ očekává Petr Bohuš, jenž počátkem 90. let pomáhal zakládat novodobé zpravodajství a publicistiku v tehdejší Československé a později České televizi.