Dodal, že návrh nezařadil některé výjimečné šumavské lokality do režimu nejpřísnější ochrany. Uvedl například Hornokvildské mokřady nebo louky v okolí Zhůří. „Stát, který ignoruje ochranu přírody, nemá přece právo dostávat dotace na ochranu přírody. Protože to pak jsme v banánové republice. Čerpáme dotaci na ochranu přírody a ty peníze směřují jinam než na ochranu přírody," uvedl Kindlmann.

Podle něj je Evropská komise dostatečně nezávislým orgánem a s podobnými kroky má zkušenosti. Poukázal na příklad Polska, které chtělo zasahovat v chráněném Bělověžském pralese. „Evropská komise uvedla, že se tam ve velkém kácí naturový biotop, což může ohrozit biodiverzitu. Polsku tak hrozily za každý den kácení vysoké pokuty. A kvůli tomu těžba v Bělověžském pralese prakticky hned skončila," řekl.

Návrh vymezení zón s různým stupněm ochrany šumavského národního parku, který má platit následujících 15 let, bude 7. června projednávat rada NP Šumava. Do té doby může laická i odborná veřejnost podávat připomínky k dokumentu. Definitivní podobu takzvané zonace, která rozdělí Šumavu na čtyři části s rozdílným režimem ochrany přírody, následně schvaluje ministerstvo životního prostředí.

Kindlmann je jedním z autorů zprávy o stavu světových ekosystémů pro Mezivládní panel OSN pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES). Její znění zazní poprvé v příštím týdnu na setkání IPBES v Paříži. Na zprávě o 1800 stránkách pracovalo tři roky na 150 odborníků z 50 zemí. Kindlmann uvedl, že autoři jsou vázáni embargem a nesmí zatím o studii konkrétněji hovořit. „Mohu jen sdělit, že z mé zkušenosti vyplývá, že zejména postkomunistické země jsou ve svém přístupu k ochraně přírody nezodpovědné. A Česká republika v tomto směru bohužel patří mezi ty nejvíce nezodpovědné," řekl Kindlmann.