Již sedmým měsícem probíhá nynější horká fáze rusko-ukrajinského válečného konfliktu. Ačkoli jsou zprávy z bojišť mnohdy rozporuplné, protichůdné a těžko ověřitelné z nezávislých zdrojů, je patrné, že si obě válčící strany alespoň navenek stále zachovávají sebevědomí a optimismus. Kyjevská vláda nově hlásí postup svých vojsk na jihu Ukrajiny v rámci své probíhající protiofenzivy, která má za cíl dobýt zpět město Cherson. To je od začátku března tohoto roku pod kontrolou ruské armády. Šéfka společného tiskového střediska Obranných sil jihu Ukrajina Natalja Humenjuková tvrdí, že jsou některé ruské jednotky v oblasti ochotné vyjednávat o složení zbraní. „Rozklížení a demoralizace jsou už tak hluboké, že i velení jednotek vyhodnotilo, že nemají kam dál jít,“ sdělila ukrajinská vojenská mluvčí Kanálu 24. Tvrzení Humenjukové však nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Moskvou dosazený správce Chersonské oblasti Kirill Stremousov tyto spekulace o připravované kapitulaci ruských vojáků popřel, když napsal na platformě Telegram: „Po celém obvodu Chersonské oblasti vybudovalo Ministerstvo obrany Ruské federace obranné linie a město Cherson a Chersonskou oblast nic neohrožuje.“

Nejedná se však o první zprávu líčící aktuální potíže, jimž prý čelí Putinova armáda na jihu Ukrajiny. Ruský správce Charkovské oblasti Vitalij Gančev si nedávno postěžoval, že ukrajinské síly v tamním regionu své ruské nepřátele přečíslují osminásobně, a dokonce varoval, že se vojska kyjevské vlády přibližují k ruským hranicím. Oznámil, že kvůli rapidnímu postupu ukrajinské armády muselo být do Ruska evakuováno pět tisíc civilistů. Obdobně jako v případě vyjádření ukrajinských úřadů ovšem ani toto tvrzení zatím nelze nezávisle ověřit.

O bleskovém postupu Ukrajinců v posledních týdnech informovala i světová média. Deník Financial Times probíhající ukrajinskou protiofenzivu označil za blitzkrieg s odkazem na drtivé tažení německé nacistické armády Evropou na začátku čtyřicátých let minulého století. Problémy vojsk Moskvy přiznal i čečenský vůdce a blízký spojenec prezidenta Vladimira Putina Ramzan Kadyrov, který nedávno kritizoval údajné strategické chyby ruských velitelů a prohlásil, že o tom bude hovořit s politickým vedením země, neboť je prý nutné se podívat pravdě do očí. Z oficiální zprávy, kterou dnes vydalo tiskové oddělení ruského ministerstva obrany, však čiší značný optimismus a sebevědomí. Resort tvrdí, že se jeho jednotkám podařilo za posledních 24 hodin zlikvidovat 300 ukrajinských vojáků. Hlásí rovněž úspěšné letecké a raketové údery hned v několika oblastech: Charkovské, Chersonské i Nikolajevské.

Nadcházející vývoj konfliktu a jeho konečný výsledek je stále ve hvězdách. Podle některých analytiků mělo vývoj války zvrátit dodání amerických raketových systémů HIMARS ukrajinským ozbrojeným silám. Každopádně je zřejmé, že Ukrajina i přes aktuální zprávy o bleskovém postupu svých vojsk ještě zdaleka nemá vyhráno. Někteří experti se domnívají, že ani zvítězit nemůže. Bývalý americký plukovník a vojenský stratég Douglas Macgregor, který působil jako poradce v administrativě prezidenta Donalda Trumpa, minulý měsíc ve svém článku pro server The American Conservative napsal, že Ukrajinci i přes masivní dodávky vojenské techniky ze Západu už nemají šanci zvítězit, přičemž poukázal na to, že významná část dodaných zbraní se kvůli rozsáhlé korupci uvnitř ukrajinských státních struktur vůbec nedostane na bojiště. Tomu nasvědčuje i zjištění, o němž informovaly CBS News v dubnu tohoto roku, že pouze 30 až 40 procent dodané techniky se dostane tam, kam má. Macgregor, podle jehož knih se vyučuje na armádních školách v Izraeli, se dále domnívá, že Ukrajina navíc nemá dostatečný lidský kapitál na to, aby západní materiální pomoc plně využila. Prodlužování konfliktu dalšími dodávkami zbraní prý akorát povede ke zničení Ukrajiny a její státnosti.

Mnoho dalších odborníků se zase domnívá, že jediný způsob, jak ukončit konflikt, je prostřednictvím mírové dohody. Renomovaný ekonom a analytik Jeffrey Sachs na jaře tohoto roku předvídal, že vojenské vítězství je nepravděpodobné, když ve svém článku pro CNN News napsal: „Americká strategie na Ukrajině povede k tomu, že Rusko bude krvácet, ale nemůže zachránit Ukrajinu.“ Zmínil i varování, že pokud by se Západu podařilo svou vojenskou podporou kyjevské vlády Rusko vojensky zatlačit do kouta, prezident Putin by mohl sáhnout k použití jaderných zbraní, jelikož porážka na Ukrajině je pro ruské vedení naprosto nemyslitelná.

Ochota pro vyjednávání je však na obou stranách slabá, neboť oba válčící státy jsou zřejmě stále přesvědčeny o tom, že mohou na bojišti zvítězit. Jejich podmínky pro zasednutí k vyjednávacímu stolu jsou navíc zcela vzájemně neslučitelné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si nárokuje návrat hranic do stavu před rokem 2014, což znamená získání krymského poloostrova pod kontrolu Kyjeva. Takový požadavek je pro Moskvu, která Krym už několik let považuje za nedílnou součást Ruska, nepřijatelný. Ještě na jaře přitom byli Ukrajinci ochotni vyjednávat i o statusu Donbasu obývaného ruskojazyčným obyvatelstvem. Ten se nyní dostal pod téměř totální kontrolu Ruska a jeho místních satelitů: Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ačkoli byli Ukrajinci z oblasti zcela vojensky vytlačeni, požadují bezpodmínečné stažení ruských sil a návrat regionu pod svou kontrolu. Podmínky kladené Kremlem vůči Ukrajině se také spíše zvětšují, než zmenšují. Tajemník bezpečnostní rady, exprezident Dmitrij Medveděv, se v srpnu nechal slyšet, že ani formální vzdání se ambicí na členství v NATO a přijetí geopolitické neutrality Kyjevem už není postačující pro zastavení ruské vojenské kampaně. Obavu z rozšiřování NATO směrem ke svým hranicím přitom Rusové původně deklarovali jako významnou součást casus belli pro vstup svých vojsk na ukrajinské území na konci února tohoto roku.

Vzhledem ke všem těmto okolnostem je mírové řešení konfliktu stále v nedohlednu, a je tudíž vysoce pravděpodobné, že oba válčící státy čeká krvavý podzim a zima.