Horšovský Týn je městem, kde jako by se kromě památek zastavil čas. Vzhledné náměstí, ale málo návštěvníků, zvláště mimo sezónu, je zde ouvej a skomírají krámky, hospůdky a vesele není ani místnímu minipivovaru Gurmán.

Ochrání nás

„Babiš pro nás alespoň něco udělal, přidal důchody, aby zdražování tak nebolelo,“ říká osmdesátiletá důchodkyně Pavla, která se šourá do nákupního střediska vznosně nazvaného Radbuza. Mimochodem, postaveného v „akci Z“ za bývalého režimu. „Ten se alespoň o lidi zajímá,vládě je to zcela jedno, i kdybychom tady chcípali,“ konstatuje poněkud rozhořčeně. „Podívejte na ty ceny, to je hrůza, každý týden je něco dražšího a dražšího a i ty akce už nejsou, jako bejvaly. A taky chce mír a on jej zařídí,“ konstatovala s nadějí v hlase.

Pomůže nám

Přes Horšovský Týn stejně jako přes další obce se řítí denně stovky a tisíce kamionů do Německa a zpět. „Nedá se tu ani přejít. Občas vás někdo pustí, ale většinou řidiči jsou bezohlední, a ještě přidají, když vás vidí na krajnici,“ říká postarší muž, který se netají sympatiemi k Babišovi. „Že mluví česko-slovensky, mně vůbec nevadí. Důležité je, jak se domluví v zahraničí, a to on zvládá bravurně,“ pochvaluje si bývalého expremiéra a ministra financí muž v montérkách. „O něm alespoň něco známe, ale co víme o generálovi? Copak jsme nějaká Latinská Amerika, aby tu byl prezidentem voják? Vždyť je to k smíchu i k pláči zároveň…“

Přes den je tu jako po vymření. Mladí jsou ve školách a ponurou atmosféru dokládají jen starší obyvatelé města a sem tam pár firemních pracovníků v pracovních montérkách. „Tady je to zakletý,“ mávne rukou šofér ve středních letech. „Palice chodský dubový, oni si toho Babiše snad vymodlí. Prej jim pomůže… pchá, tak to jedině sobě do tý jeho naditý šrajtofle,“ konstatuje pan Jaroslav zabývající se instalatérstvím po celém Domažlicku a prý ještě kousek dál.

Víme, co je zač

Andreji Babišovi to zde lidé v prvním kole „naházeli“ s nadšením. „Byl výborný ministr, pak předseda vlády a opravdu makal,“ říká obdivně další důchodkyně, Renata. „Spí pár hodin a bojuje za nás i v Unii, to se mi na něm moc líbí. Tolik let už jej známe. A přece může kdykoliv odejít z politiky a dělat si byznys. A skupovat další firmy po Evropě. Kdo jiný z Čechů takhle maká?“ táže se paní. Odpověď je jasná. Příznivec Babiše se prostě nezapře.

„Dejte pokoj s estébáctvím,“ hlaholí podsaditý pan Zdeněk odpočívající na soklu jednoho z domů v centru města. „Kdo byl oslovenej, tak musel. To se nedalo. Vždyť jsme měli příbuzenstvo a rodinu. Postarali by se o nás, jako to udělali s Havlem? Jistě že ne. Takže co. A komanč? Ti se rozlezli po odéesce a začali podnikat ve velkém. Takže co. Nechte na hlavě. Pan Babiš je sekáč a frajer. Mohl by taky odjet do Francie a už by sem ani nepáchl. Jenže to on ne. Musí se brát za nás, a to se mi líbí. Takže mu dám svůj hlas, a basta. Žádný kecy proti.“

Horšovský Týn. Foto: Václav Fiala

V Horšovském Týně se dokonce generálovi posmívají: „Prý je jako Masaryk. To je úplně mimo. Názor za všechny prachy do pekel,“ uvádí další důchodce. „Není důležité, jak vypadá a co mluví, ale jak myslí. A v tom je Babiš perfektní. No tak někdy ujede a nechá se vyprovokovat. To mu nemám za zlé, vždyť je to normální.“

„Koho jiného jsem měl volit?“ táže se další člověk na horšovskotýnském náměstí. „Ty mladý nedochůdčata? Nebo zase Baštu, který by byl na sklonku prezidentského období  osmdesátníkem. To už přece není ono. Chce to zkušenýho, o něco mladšího člověka. Ale ne zase Pavla, tyhle zelený holínky já z duše nenávidím. Co všechno jsme hnusnýho na základní vojenský službě zažili, to se nezapomíná.“

Tajnůstkáři

Takže jednoznačně Andrej Babiš! Jedna paní si prý chtěla jeho portrét dát za okno, ale sousedi jí to vymluvili. Ještě by jí ho místní omladina vracející se ze škol rozbila nebo počmárala.
„Na žádné mítinky a setkání nechodím a zvlášť ne na Babiše, protože ještě mne někdo bude pronásledovat,“ říká asi tak čtyřicetiletá paní Jitka. „Prý jej volí jen socky a důchodci, ale to se mi nezdá. Slyším mnoho lidí středního věku, ale i třicátníků, že jej volili a budou volit zase. Takže to určitě není tak, že je pro střední vrstvu a třídu nepřijatelný. Naopak,“ vysvětluje ona žena. Nechce se pak hádat v rodině a hlavně v práci, kde jsou příznivci Petra Pavla skoro militantní. „Mají jen a jen svůj názor a nechtějí slyšet žádnou oponenturu. Babiš je pro ně zlo a peklo a Pavel růžová zahrada, krása, inteligence, a co já vím, všechno. Tak radši držím ústa a mám klid…“
Pravda  je, že se lidé nechtějí fotit. Obávají se, že by to nemuselo skončit dobře. Proto takové tajnůstkaření.

Člověk člověku vlkem

„Babiš vyhraje,“ konstatuje důchodce Josef. „Tihle mladí jsou nestálí, co volili profesorku nebo jiného, tak ani nepřijdou k urnám, protože budou někde pařit. Na ty bych tedy opravdu nespoléhal. Být Pavlem, taky bych abstrahoval od těch vlajek NATO. A vůbec, tahle kampaň se mně nelíbí. Když už ani nepustí člověka na jeho mítink, tak kde to jsme? A kde je policie? To se příště už opravdu budeme střílet! Nedokážu si to představit, jak jsme rozdělenější a jako utržení ze řetězu. Ale nemůže za to Babiš, to by byla příliš jednoduchá odpověď…“

Horšovský Týn. Foto: Václav Fiala

Problémy ale prý nastanou ve větších městech. Tady si už prý ani v hospodě po papuli nedají. Kvůli politice. Ne že by byli tak umírnění, ale do restaurací se už chodí jen občas, usrknout si trochu pěnivého moku a už se zase jde pryč. Dlouhé posezení zmizelo se zákazem kouření. A vysoké ceny za všechno možné také odrazují. Pivo není levné a z něčeho malého k tomu se stane něco finančně velkého. Proto si prý raději koupí lahváče k petce a levné brambůrky. A budou sedět doma u televize, u výsledků, a nadávat, že to takhle dopadlo.

Kdyby obešli dům od domu a zvali na volby tak, jak to udělali v domažlických Kaničkách, kde byla, světe div se, volební účast v prvním kole stoprocentní, tak by se pak nemuseli dohadovat, kdo a proč nevolil. Proto také občané stále více poukazují na to, aby alespoň prezidentské volby byly povinné (což je i v některých zemích na Západě). A stačil by prý jeden den…