Pod posmrtnou maskou Jana Palacha, jejímž autorem je sochař Olbram Zoubek, to vypadá jako ve výloze květinářství. Místo u zdi Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze je plné květin, věnců a hořících svíček. Představitelé fakulty při pietním aktu varovali před lacinými gesty a relativizací věcí v dnešní klátivé době. ParlamentníListy.cz na akci vyzpovídaly bývalého šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana a architekta Osamu Okamuru.

Herman: Palach je velkou inspirací

Poslanec za KDU – ČSL a možný ministr kultury Daniel Herman nejdříve svým hlubokým a klidným hlasem sdělil: „Jsem přesvědčen, že Jan Palach patří mezi největší osobnosti druhé poloviny dvacátého století. To, že byl ochotný pro věc národa a společnosti položit vlastní život, neztratilo nic ze své aktuálnosti ani na prahu jedenadvacátého století. Stupnice hodnot, pro kterou je člověk schopen nejen žít, ale i umřít, má velkou výpovědní sílu. Jde o velkou inspiraci.“

Z domu ve Všetatech, kde Jan Palach vyrůstal, by se mělo stát v budoucnu interaktivní muzeum. Poslanci v rozpočtu našli potřebné dotace. „Letos je půlkulaté výročí této události, což má nějaký význam. I společenská situace a očekávání, která byla s osobností Jana Palacha spjata tenkrát a jsou s jeho odkazem spjaté i dnes, tomu nahrávají. Znovuobjevování určitých hodnot a ochoty k oběti právě pro dobro celku mnohé inspiruje. Těší mě, že se vámi zmíněný projekt dává do pohybu. Je totiž potřeba povzbuzení,“ dodal.

Nicméně všichni Jana Palacha nevelebí jako Herman. Například poslední žijící člen odbojové skupiny bratří Mašínů Josef Mašín o Palachovi ParlamentnímListům.cz kdysi prohlásil, že byl labilním psychotikem. „Každý člověk má právo na svůj názor. Žijeme v době svobody slova a je to dobře. Já osobně se s tímto postojem neztotožňuji. To nebyl akt zoufalce, ale velmi silné osobnosti, která se pokusila vyburcovat usínající vědomí národa a když to řeknu eufemisticky, tak ta Šípková Růženka přesto usnula. Až v roce 1985 se odehrála první velká demonstrace proti režimu, tedy setkání křesťanů na Velehradě, kdy vypískali tehdejšího komunistického ministra kultury Milana Klusáka, když se snažil z Cyrilometodějské pouti udělat mírovou manifestaci. O dvacet let tedy Jan Palach předběhl dobu. Naši úctu si zaslouží,“ zareagoval Daniel Herman.

Okamura: Musíme pracovat na zlepšení

Bratr šéfa hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury Osamu sem přišel s kamarády ze skauta. „Vnímám jej jako morální imperativ. Jeho čin je nejzazší zkušeností a je pro mě těžké se o tom bavit, aby ho člověk nediskreditoval nějakými úvahami. Tento odkaz přesahuje spousty věcí, které se dějí v dnešní politice,“ podotkl.

Podle Osamu Okamury nejsou dnes podobné smrtelné oběti nutné. „V dnešní době je možné pracovat pro zlepšení politické situace demokratickými prostředky ve větší míře, než to šlo tehdy. Režim byl tenkrát velmi uzavřený a nepřátelský. Dnešní doba takovým řešením neodpovídá, protože i když je zdejší demokracie nedokonalá, tak je to demokracie. Existuje spousta možností, jak věci veřejné zlepšovat,“ doplnil.

Oba jmenovaní, jakož i desítky dalších, samozřejmě pod posmrtnou maskou Palacha zapálili svíčku. Student filosofie Jan Palach se upálil 16. ledna 1969 na protest proti netečnosti obyvatel k sovětské okupaci Československa. V současnosti si tedy připomínáme pětačtyřicáté výročí tohoto činu. Na něj navazuje spousta různých akcí, jako výstavy, debaty a promítání filmů.