Jsem nesmírně ráda, že jsem měla příležitost již krátce po svém nástupu do funkce zvláštní zástupkyně Ministerstva zahraničních věcí Číny pro záležitosti spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy navštívit krásnou Českou republiku, abych mohla s Vaší vládou, podnikatelským společenstvím a spřátelenými organizacemi vést upřímnou diskuzi na téma prohlubování vztahů mezi oběma zeměmi, podpory rozvoje spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a na vyhlídky spolupráce do budoucna. Česká republika byla jednou z prvních zemí, která uznala Čínskou lidovou republiku a navázala s ní diplomatické vztahy. Během 73 let diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi panovalo přátelství a spolupráce, které byly vždy základem bilaterálních vztahů.

Oficiální zahájení spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy otevřelo v roce 2012 nový prostor pro čínsko-českou spolupráci. Během uplynulých deseti let se členské státy zavázaly k praktické spolupráci a společně vytvořily řadu platforem pro spolupráci v široké škále oblastí jako je obchod, investice, konektivita, cestovní ruch a boj proti epidemii Covid-19 na základě zásad přátelských konzultací, společného úsilí, otevřenosti a inkluzivity a pochopení, že spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy je důležitou součástí spolupráce Číny a EU a jejím užitečným doplňkem. Tyto platformy dosáhly plodných výsledků a přispěly k celkovému rozvoji vztahů Číny se zeměmi střední a východní Evropy. Vytěžily z toho všechny zúčastněné strany včetně České republiky. Za posledních 10 let činil rychlý nárůst obchodu Číny se zeměmi střední a východní Evropy 142,6 procent a v roce 2021 dosáhl výše 163,2 miliardy amerických dolarů, přičemž vývoz zemědělských produktů ze zemí střední a východní Evropy do Číny se zvýšil 1,5krát a počet čínských turistů putujících do zemí střední a východní Evropy se v roce 2019 oproti stavu na počátku spolupráce téměř zčtyřnásobil a dosáhl celkového počtu 2,166 milionu. Pro Českou republiku bilaterální obchod s Čínou v roce 2021 představoval přesah 21 miliard amerických dolarů, což bylo více než dvojnásobek oproti roku 2012. Čína je rovněž již řadu let největším obchodním partnerem České republiky ze zemí mimo EU, zatímco Česká republika je druhým největším obchodním partnerem Číny v regionu střední a východní Evropy. Spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti financí, vědy a techniky, zemědělství, logistiky, kultury a vzdělávání je plodná a velmi rozmanitá. Česká republika se rovněž stala jednou z nejvyhledávanějších evropských destinací pro čínské turisty a počet čínských návštěvníků se zvýšil z 50 000 v roce 2012 na 620 000 osob před epidemií Covid-19, což představuje více než desetinásobný nárůst. Lze tedy říci, že spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy se stala vedle bilaterálních vztahů a spolupráce mezi Čínou a EU také další důležitou hnací silou rozvoje čínsko-české přátelské spolupráce a přinesla skutečný prospěch lidem obou zemí.

Letos si připomínáme 10. výročí zahájení spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Jakým směrem by se v současné situaci měla ubírat spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy? Domnívám se, že všechny strany by měly spojit síly a společně se zaměřit na následující aspekty.

Zaprvé bychom se měli přidržovat obecného směru spolupráce. Tváří v tvář složité a nestálé mezinárodní situaci ovlivněné epidemií Covid-19 se musíme přidržovat původního záměru spolupráce, posilovat vzájemnou důvěru ve spolupráci, udržovat vedoucí dynamiku spolupráce, využít jejího shlukového efektu a zajistit, aby formát sloužil svému účelu přetvářet a posilovat dvoustranné vztahy. Neměli bychom dopustit, aby jeden jediný incident zbrzdil tempo spolupráce, jinak nejvíce utrpí pouze společné zájmy všech zúčastněných stran.

Zadruhé bychom měli trvat na směru praktické spolupráce. Sdíleným cílem rozvoje spolupráce vždy bylo rozšířit oblast spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, aby z toho měli prospěch všichni zúčastnění. V současné situaci bychom měli pokračovat v hledání a rozšiřování nových způsobů spolupráce, plně využívat výhod univerzality spolupráce a prohloubit praktickou spolupráci v oblasti obchodu, investic, konektivity, ekologických hospodářství a inovací, prostřednictvím urychlení implementaci výsledků pekingského summitu v roce 2021 a zavedení nových iniciativ praktické spolupráce s cílem dosáhnout viditelnějších výsledků.

Zatřetí se musíme řídit zásadou vzájemné důvěry a přátelských konzultací. Měli bychom i nadále prohlubovat kulturní a mezilidské výměny, abychom zvýšili vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi obou stran a upevnili lidovou podporu spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Zároveň bychom měli pokračovat v řešení vyplývajících otázek spolupráce v duchu přátelských konzultací, otevřenosti a inkluzivity, aby se zohlednila míra pohodlí všech stran a zabránilo se politizaci této spolupráce.

Za čtvrté bychom měli usilovat o společný rozvoj prostřednictvím jednoty. Spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy nebyla nikdy malým exkluzivním kruhem, nýbrž otevřenou platformou pro země, které se od sebe navzájem učí a čerpají ze svých silných stránek. Čína bude společně se členskými státy střední a východní Evropy podporovat účinné propojení této spolupráce s mechanismy regionální spolupráce, bude přijímat pružnější a různorodější metody spolupráce a společně uplatňovat skutečnou mnohostrannost, aby přispěla k budování lidského společenství se sdíleným osudem.

Při pohledu na příštích 10 let spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy jsme pevně přesvědčeni, že díky společnému úsilí všech zúčastněných stran nám spolupráce mezi Čínou a zememi střední a východní Evropy přinese ještě více výhod.