Podle Kvasničky měly církve začít dokládat původ majetku už v roce 2008, kdy prošel první návrh zákona. Lidé se také měli dozvědět, k čemu se majetek církví používá a jak náboženské společnosti dokáží hospodařit.

Církve a náboženské společnosti prohrály boj o čas

„Možná jsem slepý, ale nezaslechl jsem téměř nic. Církve a náboženské společnosti prohrály boj o čas. Zaznamenal jsem jen mírně pobouřené odpovědi církevníků, které zněly asi tak: ‚To by měl dávno každý přece vědět!‘ nebo ‚Zloději mají vrátit, co nakradli‘!“ pozastavil se Kvasnička.

Teď církve prohrávají znovu. Promarnily rok, kdy mohly vysvětlovat, co si s majetkem a penězi počnou. Bohužel se neobjevila ani jedna vysvětlovací kampaň, ani jeden výstup v médiích o analýzách potřeb regionů a služeb potřebným.

Církve čeká mediální výprask, kterému mohly předejít

Kvasnička přitom odmítá „výmluvy“ na finanční náročnost mediálních kampaní. Nyní čeká na církve mediální výprask. Nejspíš pak přijdou se staženým ocasem znovu jednat s vládou, budou trpce vzdychat nebo řečnit o právním státě. Církve se ale stanou terčem všeobecné nevole, hnusu a nezájmu.

Jako člen jedné z církví, které mají dostat majetek zpět, poukazuje na to, že se řada peněz z těchto organizací navrací zpět občanům v podobě sociální nebo zdravotní péče. Existuje i řada projektů na podporu vzdělání nebo vědy. Teď už je ale dle Kvasničky pozdě bycha honit.