Mezi rizikové faktory pro komplikovaný průběh covidu patří hned po věku právě nadváha či obezita. Obézní lidé mají totiž častěji i další přidružené problémy, jako například cukrovku či vysoký tlak, ale i celkově horší kondici dýchání. 

Podle Petra Suchardy z vedení České obezitologické společnosti lze zcela jednoznačně říct, že kdyby v České republice bylo méně obézních lidí, byl by celkový počet obětí covidu menší. „Zkušenosti z nemocnic ukazují, že podíl pacientů s nadváhou na intenzivních lůžkách byl mnohem vyšší, než odpovídá zastoupení těchto lidí v celkové populaci,“ poznamenal. 

Jeho slova potvrdila například i mluvčí nemocnice v Motole Hana Frydrychová, když uvedla, že nadváhu mělo 85 procent ze 400 přítomných pacientů. „Obezita je jasný rizikový faktor i s ohledem na závažnost onemocnění, významně komplikuje funkci plic i dramaticky zhoršuje celkovou následnou rehabilitaci,“ sdělila.

Lékaři z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně pak sledovali takzvané BMI u zhruba tří set covid pozitivních pacientů vyžadujících umělou plicní ventilaci. Pacientů se zdravou hmotností zde bylo jen 15 procent. „Celkem 38 procent nemocných mělo nadváhu (BMI 25–30), 19 procent pacientů obézních prvního stupně (BMI 30–35), 16 procent mělo obezitu druhého stupně (BMI 35–40) a 12 procent obezitu 3. stupně (BMI nad 40),“ uvedl lékař Michal Šitina a rozebral také úmrtnost, která podle něj při těžké obezitě (BMI nad 40) rychle roste. „Z nemocných s BMI pod 40 přežil (90 dní od přijetí na JIP) každý druhý, s BMI nad 45 jen každý třetí,“ dodal.

V minulosti hovořil o obézních pacientech s covidem-19 například Martin Balík z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN. „Pacienti v těžkém stavu mají až extrémní rozměry. Společnost jsme strašně vystrašili,“ uvedl tehdy v rozhovoru pro DVTV. A o obezitě jako rizikovém faktoru hovořil v rozhovoru pro Parlamentní listy i lékař Lukáš Pollert.