Vystoupením k návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí překonal předseda SPD Tomio Okamura svůj rekord v délce projevu na půdě Poslanecké sněmovny. V úvodu prohlásil, že vládní návrh zákona na zavedení korespondenční volby účelově porušuje českou ústavu. „Pokud si Čech žijící v zahraničí během voleb neumí udělat čas, aby řádně volil podle současného systému, tak jde o chybu systému, nebo svobodnou volbu daného Čecha nevolit?“ položil řečnickou otázku. Poukázal také na navrhovanou nerovnost voličů, protože občané žijící v našem státě mohou volit pouze tak, že se dostaví odevzdat svůj hlas do volebních místností osobně, zatímco Češi žijící v zahraničí by měli dvě možnosti – buď osobně přijít na zastupitelský úřad, nebo odvolit na dálku poštou.

Otevřel také otázku, zda si lidé přejí volbu občanů ze zahraničí, kteří tu často s námi nikdy nežili, neumějí česky ani tu neplatí daně. Zdůraznil, že nehovoří o občanech, kteří tam krátkodobě pracují, vracejí se do České republiky nebo tam studují, ale že mluví o těch, kteří mají dvojí státní občanství. K tomuto se s mimořádně hloupou glosou na síti X vytasil poslanec TOP 09 Marek Ženíšek. Nepochopil, že má řečník na mysli skupinu lidí, kteří s Českem nemají nic společného a ani jim volby nestojí za to udělat si cestu na zastupitelský úřad. „Stejnou logikou by tedy nemohli volit studenti či důchodci, když neplatí daně z příjmu,“ napsal Ženíšek. Nedošlo mu, že ti důchodci platili daně více let, než zatím stačil on jako kariérní politik, a studenti jsou na rozdíl od těch, na něž poukazoval předseda SPD, perspektivními plátci daní v Česku.

České státní občanství bude možné získat po pradědečkovi

Tomio Okamura ve své řeči poukázal i na spojitost korespondenční volby s návrhem novely zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, s nímž na konci minulého roku přišla skupina koaličních poslanců. Podle této předlohy by mohli prohlášením nabýt české občanství také příbuzní těch krajanů, kteří o občanství nepřišli, a to v přímé linii až do čtvrté generace. Tato možnost, generačně omezená, trvala v minulosti jeden rok. „Nová úprava umožní nabytí státního občanství České republiky i potomkům občanů nebo bývalých občanů ve čtvrté generaci, čímž se odstraní nerovnost přístupu k jednotlivým druhům prohlášení, respektive k jednotlivým okruhům prohlašovatelů,“ uvedli předkladatelé v čele s Romanem Bělorem v důvodové zprávě novely.

„Novela je návrh z dílny vládních poslanců. Schválena ještě nebyla, ale protože to jsou vládní poslanci a jednají v nějaké domluvě, je velká pravděpodobnost jejího schválení. Novela má umožnit, aby pravnuci těch, co odešli do ciziny, mohli prohlášením získat naše státní občanství. To znamená, že ne jeho dědeček, ale pradědeček odešel do ciziny a ztratil naše státní občanství. To považuji za zbytečné a nesmyslné. Jestliže někdo žije čtyři generace mimo naše území, lze předpokládat, že ani neumí český jazyk. Přitom jazyková zkouška pro cizince je podmínkou pro získání našeho státního občanství. Získat naše občanství jen proto, že kdysi dávno byl jeho prapředek v Československu, považuji za něco nesprávného,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz docent Zdeněk Koudelka z katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Michálek: Zákon umožní občanství potomků Wintonových dětí

Poukazuje přitom na možnost, že by toto zavedly všechny evropské státy. „Tak by si velká většina Američanů mohla říci, že si vyberou ještě nějaké další občanství po nějakém svém pra pra pra, který přišel někdy před sto lety do Spojených států amerických. Co na tom, že neumějí švédsky, neumějí francouzsky, neumějí německy, ale z nějakého důvodu si o to druhé občanství řeknou,“ poukazuje vysokoškolský pedagog na absurdnost návrhu pětikoaličních poslanců. „Žádný smysl v tom návrhu samozřejmě nevidím. Leda v tom, že by se mohl spojit právě s projednávaným návrhem na korespondenční volbu v cizině. To je snad to jediné, co v tom vidím, což mě ovšem naopak vede k tomu, že si myslím, že ten návrh není správný,“ podotýká Zdeněk Koudelka.