Vystoupením k návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy v zahraničí překonal předseda SPD Tomio Okamura svůj rekord v délce projevu na půdě Poslanecké sněmovny. V úvodu prohlásil, že vládní návrh zákona na zavedení korespondenční volby účelově porušuje českou ústavu. „Pokud si Čech žijící v zahraničí během voleb neumí udělat čas, aby řádně volil podle současného systému, tak jde o chybu systému, nebo svobodnou volbu daného Čecha nevolit?“ položil řečnickou otázku. Poukázal také na navrhovanou nerovnost voličů, protože občané žijící v našem státě mohou volit pouze tak, že se dostaví odevzdat svůj hlas do volebních místností osobně, zatímco Češi žijící v zahraničí by měli dvě možnosti – buď osobně přijít na zastupitelský úřad, nebo odvolit na dálku poštou.

Otevřel také otázku, zda si lidé přejí volbu občanů ze zahraničí, kteří tu často s námi nikdy nežili, neumějí česky ani tu neplatí daně. Zdůraznil, že nehovoří o občanech, kteří tam krátkodobě pracují, vracejí se do České republiky nebo tam studují, ale že mluví o těch, kteří mají dvojí státní občanství. K tomuto se s mimořádně hloupou glosou na síti X vytasil poslanec TOP 09 Marek Ženíšek. Nepochopil, že má řečník na mysli skupinu lidí, kteří s Českem nemají nic společného a ani jim volby nestojí za to udělat si cestu na zastupitelský úřad. „Stejnou logikou by tedy nemohli volit studenti či důchodci, když neplatí daně z příjmu,“ napsal Ženíšek. Nedošlo mu, že ti důchodci platili daně více let, než zatím stačil on jako kariérní politik, a studenti jsou na rozdíl od těch, na něž poukazoval předseda SPD, perspektivními plátci daní v Česku.

České státní občanství bude možné získat po pradědečkovi

Tomio Okamura ve své řeči poukázal i na spojitost korespondenční volby s návrhem novely zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky, s nímž na konci minulého roku přišla skupina koaličních poslanců. Podle této předlohy by mohli prohlášením nabýt české občanství také příbuzní těch krajanů, kteří o občanství nepřišli, a to v přímé linii až do čtvrté generace. Tato možnost, generačně omezená, trvala v minulosti jeden rok. „Nová úprava umožní nabytí státního občanství České republiky i potomkům občanů nebo bývalých občanů ve čtvrté generaci, čímž se odstraní nerovnost přístupu k jednotlivým druhům prohlášení, respektive k jednotlivým okruhům prohlašovatelů,“ uvedli předkladatelé v čele s Romanem Bělorem v důvodové zprávě novely.