Průzkum realizovaný společností Insa ukázal, že poprvé v poválečné historii Německa podpora CDU/CSU a SPD klesla pod padesát procent. Aktuálně by CDU/CSU volilo 30 % lidí a jejího koaličního partnera SPD jen 19 %. Oproti posledním volbám v roce 2013 by tak strana kancléřky Merkelové oslabila o 11,5 procenta a SPD o téměř šest procent. Naopak radovat se mohou příznivci Alternative für Deutschland, která by v případě konání voleb nyní získala 15 % a zaostala by tak jen o čtyři procenta za vládními socialisty.

„Německá vláda schválila nový zákon, podle kterého se musí všichni migranti povinně účastnit integračních kurzů. Od jejich účasti na těchto kurzech se bude odvíjet výše státních příspěvků,“ píše Martin a konstatuje, že úspěšná integrace uprchlíků v Německu je důležitá i z pohledu celého evropského kontinentu. „V rámci zákona se počítá s účastí každého žadatele o azyl na 600 hodinách kurzů německého jazyka. Dalších asi 100 hodin potom zbývá na integrační kurz, na kterém by se měli migranti seznámit s německou kulturou a zvyklostmi.“

Mnozí však upozorňují na nedostatek učitelů a skutečnost, že ani tyto kurzy nepomohou překlenout výrazné kulturní rozdíly. Obdobné kurzy již v minulosti navštěvoval také syrský uprchlík Mohamed, který do Německa přijel na konci roku 2014. „Na kurzy němčiny jsem si bohužel musel počkat až do října 2015. Celých deset měsíců jsem nedělal prakticky nic. Kéž bych se býval mohl učit němčinu dříve, mohl jsem teď mluvit mnohem lépe,“ stěžuje si osmadvacetiletý Syřan, který je v současné době na stáži u nejmenované finanční instituce.

Pokud budou migranti účast na kurzech „flákat“, budou jejich sociální dávky sníženy na minimum. Jak uvádí reportérka Reuters Martin, žadatelé o azyl mohou během prvních patnácti měsíců svého pobytu v Německu získat až 354 eur a po získání azylu se tato částka může navýšit až na 404 eur. Mezitím také migranti získávají příspěvky na bydlení a topení. „Integrační kurzy v Německu fungují již od roku 2005. Pro jejich další rozšíření však není k dispozici dost finančních prostředků i kvalitních učitelů. Podle dostupných informací aktuálně chybí až 5000 učitelů,“ píše Martin.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.

Oslovení migranti účast na kurzech německého jazyka oceňují, byť si zároveň někteří z nich stěžují, že němčinu poté nemohli využít v praxi. „Je opravdu těžké se integrovat a mluvit německy, když pobýváte na místě, kde každý používá arabštinu či jiný svůj mateřský jazyk,“ říká sedmatřicetiletý Syřan Ihab Ahmad, který ve své rodné zemi pracoval jako finanční manažer. Nyní je ubytován společně s dalšími stovkami migrantů ze zemí Blízkého východu nebo afrického kontinentu v uprchlickém centru poblíž berlínského letiště Tempelhof.

Integrační kurz v oblasti kultury a zvyklostí by měli nově navštěvovat migranti v rozsahu od šedesáti do sto hodin. „Těch šedesát hodin postačí tak akorát na letmé probrání základních témat. Těžko ale může stačit na to, abychom mohli zajít do hloubky a ti lidé si z kurzů odnesli kompletní obrázek o německé kultuře, historii a zvyklostech. Ani to maximum v podobě sta hodin není žádný zázrak, ale byl by to dobrý odrazový můstek,“ cituje Martin lektora Ralfa Sydlika a dodává, že když se svých osmi studentů zeptá, jestli může v Německu existovat partnerství mezi stejnými pohlavími, odpoví dobře pouze jeden student.

Problémem bude podle mnohých účast migrantů na kurzech, protože ti musí vedle toho pravidelně absolvovat celou řadu schůzek s imigračními úředníky nebo lékaři. „Někteří z nich trpí psychickými traumaty a dalšími nemocemi. Jiní zase nebudou mít na kurzy čas, až si najdou práci. Vláda si nedělá iluze, že to budou mít migranti jednoduché. Federální úřad pro migraci a uprchlíky předpovídá, že i za pět let bude stále polovina z nich bez práce. Každý měsíc navíc potom sníží pravděpodobnost úspěšné integrace.“