„Na tomto místě jsem už mnohokrát zmínil velmi negativní tendenci českých novinářů vstupovat do politických dějů,“ říká Petr Žantovský na úvod svého dalšího Týdne v médiích. Ani tentokrát to nebude jinak. „Poučovat veřejné činitele o tom, co mají a nebo naopak nemají dělat, rozhodovat za ně, snažit se býti součástí toho aktuálního politického dění a vnášet do toho nějaké své iniciativy. Každý, kdo se snaží jen trošku objektivně studovat žurnalistiku, ví, že jedna ze dvou největších chyb, jakých se můžete v novinařině dopustit, je tato,“ upozorňuje mediální odborník na tendenci některých novinářů dějiny nepopisovat, ale raději budovat nebo ovlivňovat. Za druhou zásadní chybu považuje zaměňování zpravodajství za komentář a názoru za objektivní informaci.
„Já jsem si to uvědomil nad článkem Apoleny Rychlíkové na iRozhlasu, která se zabývá neuskutečněnou aliancí hnutí STAČILO! a SOCDEM, na jedné straně v čele s Kateřinou Konečnou a na druhé s Janou Maláčovou. Rychlíková pojednala svůj komentář v podstatě jako kádrovací spis, kdy na jedné straně vytahuje nějaká negativa a kritické připomínky, tedy na straně STAČILO!, a na straně SOCDEM naopak velmi sympatizujícím způsobem chválí paní Maláčovou za to, že si neušpinila ruce spoluprací s paní Konečnou,“ popisuje analytik. Skutečná politika je podle něj ale mnohem složitější, než jak ji popisuje Apolena Rychlíková. „Ona své teze předává tak apodiktickým a diktátorským způsobem, že nepřipouštějí vůbec žádnou diskusi,“ říká o textu autorky z platformy Pagenotfound.cz.
Rychlíková se podle Žantovského bohužel dopouští také spousty přešlapů vůči faktům. Jako jeden z příkladů vybírá tvrzení novinářky, že komunisté, kteří splolečně s politiky z dalších subjektů utvářejí projekt STAČILO!, se chovají jako „dvojče Tomia Okamury. Vzývají nacionalismus, brojí proti migraci, drželi u vlády oligarchu Babiše a o socioekonomické podmínky lidí v zemi se jakoby zajímali jen naoko“. Žantovský se domnívá, že zmíněné body tvoří jen velmi malou část politického programu hnutí STAČILO!. „Apoleně Rychlíkové zřejmě nestálo za to si ten program přečíst a seznámit se s ním, protože by se možná dozvěděla, jak mnoho sociálních témat, jak mnoho témat k životní úrovni v zemi, jak mnoho témat k zahraniční politice, domácí politice, sociální politice, ekonomické politice a k dalším to hnutí prezentuje,“ dodává mediální analytik a upozorňuje, že mu nejde o podporu hnutí STAČILO!, ale o nápravu škod, které způsobil článek Rychlíkové.
Prý dezinformátor. Může to paní Rychlíková nějak doložit?
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Pro Rychlíkovou je podle Žantovského Vidlák prostě jednou dezinformátor a ona nemá potřebu to nijak dokazovat. „Ale já jako čtenář mám potřebu vědět, proč je Sterzik dezinformátor, protože pak ho budu posuzovat, jestli mu mám nebo nemám věřit, a to třeba i u té volební urny. Takhle se podrývá taková ta přirozená spontánní snaha získávat informace a ne jenom propagandistické lži,“ vadí Žantovskému. „Já chápu, že paní Rychlíkové se spojení SOCDEM a STAČILO! nemohlo zamlouvat, protože SOCDEM je v podstatě progresivistická strana, která navazuje na předchozí působení paní Maláčové a Jiřího Dienstbiera mladšího, který proslul známou fotkou, když byl vyfocen na nějakém veřejném shromáždění, měl sako a na něm placku, na níž bylo napsáno ‚Jsem žena‘. Tehdy se vystavil veřejnému posměchu, ale on to asi myslel vážně. Tedy ne být ženou, ale prosazovat tato progresivní témata. Jestliže SOCDEM bude prosazovat tato témata a ne ta sociálně-demokratická, tak ať se rozloučí s pěti procenty a zůstane tam, kde je,“ komentuje mediální analytik rozdíl mezi oběma politickými subjekty.
Zatímco pro SOCDEM je rozhodnutí setrvat v politickém podpalubí legitimní volbou, Apolena Rychlíková podle Petra Žantovského nemá právo ohýbat realitu tak, jak se jí to zrovna líbí nebo podle toho, komu fandí a komu ne. Její komentář pro iRozhlas proto považuje za jeden z nejhorších v končícím týdnu.
Velký návrat Jakuba Železného na obrazovky ČT
U serveru iRozhlas.cz setrval Petr Žantovský i při druhém dnešním tématu. Všiml si, jak sám říká „naprosto úžasného“ rozhovoru s někdejší výraznou tváří České televize Jakubem Železným, který se nyní vrací na obrazovky jako moderátor publicistického pořadu Historie.cs. Železný v minulém roce z obrazovek na nějakou dobu zmizel. „Musím konstatovat, že k radosti nebo k úlevě mnohých. Ne snad, že by jim nějak škodil, ale proto, že už se nemohli dívat na jeho nenovinářské výstupy, kde prezentoval svůj názor jako významnější než fakta,“ říká Žantovský a připomíná kauzu pojmenování nábřeží Ludvíka Svobody, tedy očima Jakuba Železného „komunistického generála“. „Asi si nepovšiml, že se účastnil také osvobozování republiky v pětačtyřicátem a byl také v osmašedesátém zvolen jejím prezidentem. Pro něj je prostě nepřijatelný, tím to začíná a končí. U Železného vždycky všechno začíná a končí tím, co je jeho názor. Podobně, jako když vyhrožoval hostům ve studiu, že když někdo řekne něco negativního o Miladě Horákové, že ho z toho studia vyhodí,“ komentuje to mediální analytik.
Případů, kdy Jakub Železný na obrazovce předvedl „nenovinářský“ výstup, bychom podle Žantovského našli více. „Jakub Železný se prostě nezrodil objektivním novinářem. Možná, že by byl dobrým a velmi použitelným propagandistou nebo bulvárním novinářem v nějaké bulvárnější televizi, ale v České televizi podle mě nemá co dělat,“ říká.
Hádka o odkaz Václava Havla mezi Jakubem Železným a Lubomírem Volným
Faktem ale je, že Jakub Železný se vrací na veřejnoprávní obrazovky. Český rozhlas s ním na toto téma udělal velký rozhovor, ve kterém podle Žantovského nebyla nouze o Železného všeobecné mentorování a poučování, co si kdo smí a nesmí myslet. „Například mě velmi pobavil kritikou Elona Muska, který navrhuje zrušit Rádio Svobodná Evropa, protože je to propagandistická stanice, která ztratila svůj význam rozpadem bipolárního západovýchodního světa a jakožto instituce je financovaná Kongresem Spojených států a je tak zátěží pro kapsy amerických daňových poplatníků. Tento argument Železný absolutně nepřijímá a říká, že to je bašta svobody a demokracie, že rozšiřuje, teď cituji: ‚americké hodnoty – svoboda a demokracie‘. Co je na tom amerického?“ ptá se mediální analytik. „Svoboda i demokracie mají svůj původ v Evropě, a to dávno před vznikem Spojených států, se kterými nemají společného nic víc, než že si je Američané nejčastěji dávají na vlajku,“ říká Žantovský a doporučuje, aby Jakuba Železného někdo proškolil v dějinách.
„No a co?“ Jakub Železný se ptá, kdo do pořadu ČT vyslal Miroslava Ševčíka
Nejvíc ho Jakub Železný pobavil svými úvahami o veřejnoprávních médiích. Zaujímá obhajitelskou pozici a odmítá, že by v Česku bylo možné aplikovat jakýsi „slovenský“ model nebo jakýkoli jiný. Jedinou cestou je prý posílení veřejnoprávních médií v jejich stávající podobě. „To už je dneska komická mantra a všichni vědí, že veřejnoprávní média jsou nositeli velkých problémů, které se snaží řešit za pochodu. Zejména v České televizi, kde je teď nový ředitel Jan Souček. V Českém rozhlase se už delší dobu přešlapuje na místě,“ reaguje Žantovský. Nejvíce mediálního analytika fascinuje skutečnost, že Jakub Železný o veřejnoprávních médiích a jejich fungování vyučuje na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
„To je docela pecka, protože si představuji, jak Jakub Železný proškoluje budoucí novináře v tomhle svém subjektivním vidění světa a jak jim to předkládá jako ultimativně jediné možné objektivní vidění. Trošku se bojím, že mnozí ti budoucí novináři, protože Jakub je nepochybně charismatická osobnost, vsadí na to charisma a nebudou přemýšlet do podstaty o těch hloupostech, které mohou v přednáškách slyšet,“ říká Žantovský. „Myslím si, že je to také obrázek Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Myslím, že by měli sázet na poněkud méně otlučené veterány a na objektivnější novináře, než je Jakub Železný,“ dodává.
Konflikt Jakuba Železného s poslancem Patrikem Nacherem (ANO)
Pirátská amnézie
Poslední dnešní téma se týká Pirátské strany. „Zejména v letech 2017 až 2021, kdy byli v opozici a měli 22 poslanců, bylo úžasné, jak pilné je její tiskové oddělení a kolik různých produktů dokáže dnes a denně distribuovat mezi novináře,“ vzpomíná Petr Žantovský. Byl to podle něj sympatický důkaz, že v pirátském tiskovém centru sedí lidé, kteří opravdu pracují a nesedí s rukama v kapsách. „Nakonec jim to stejně nebylo nic platné, protože ve volbách v roce 2021 spadli z 22 poslanců na 4, takže lidé se při své volbě spíše orientovali svou zkušeností s tou stranou než její vlastní samochválou, prezentovanou těmi tiskovými zprávami,“ podotýká mediální analytik.
„Fascinuje mě, jak od té strany i dnes, poté, co odešla z vlády, nebo byla odejita, s výjimkou pana Lipavského, který tam bude zřejmě sedět, i kdyby tady vládnul Kim Čong-il nebo jakákoliv podobná politická struktura, dostávám dvě až tři, nebo i více tiskových zpráv, kde se Piráti vyslovují k různým tématům,“ pokračuje Petr Žantovský ve chvále aktivity tiskového odboru Pirátů. K osobě Jana Lipavského ještě dodává: „Den poté, co koalice vytěsnila Piráty, tak z Lipavského se stal nepirát. Zmiňme to, protože i z těch Lipavských se Pirátská strana skládá.“
Tím ale chvála na Piráty končí. Žantovský pokračuje vybranými citacemi z tiskových zpráv, které od Pirátů dostává: „Ministerstvo školství nechává školy ve štychu. 70 tisíc kuchařek, uklízeček a školníků je v nejistotě, varují Piráti.“ Nebo: „Místo aby hnutí STAN řešilo problémy se školstvím, akorát vytvářejí nové. Nekvalitní vzdělávání nejvíc odskáčou děti.“ Nebo: „Bartošova reforma bydlení přináší výsledky: První stovka projektů levnějšího nájemního bydlení jde do realizace, třetina už má stavební povolení. Ambice je postavit 5000 bytů ročně.“ Nebo: „Komentář Kláry Kocmanové: Krize dostupnosti terapeutické péče se prohlubuje, Piráti požadují řešení ministra Válka.“
Žantovskému na novém stylu Pirátů cosi nesedí. „Takhle můžu pokračovat dál, kdy Piráti podrobují všemi možnými cestami a na všech možných problémech chování dnešní vlády, ve které tři roky velmi konformně a poslušně zasedali a zvedali ruce pro společná stanoviska a návrhy zákonů, tvrdé kritice. Najednou je ta zbylá čtyřkoalice Pirátům solí v očích a nenechají na ní nit suchou,“ všímá si mediální analytik a považuje toto chování Pirátů za legrační. „Dělají to se stejnou urputností jako to dělali, když byli v opozici proti Babišovi a dělají to, řekl bych, se stejným revolučním nadšením,“ dodává. Piráti burcují do boje a ke změnám.
„Myslím si, že po těch třech letech ve vládě jim to asi mnoho lidí neuvěří, nicméně já stále čekám na to, až nějaký novinář položí tu nejzásadnější otázku: ‚A Piráti, kdepak jste byli, když vláda přijímala základy toho či onoho usnesení nebo zákona, který dnes tak tvrdě kritizujete?‘ Byli jste ve vládě, že? Seděli jste ve svých židlích a vaši pucflekové vám nosili tlustá alba různých dokumentů a vy jste o nich důležitě jednali a potom důležitě hlasovali. Myslím si, že to není úplně důvěryhodné a divím se, že se toho žádný novinář doposud nechytil, protože podle mého je to pastva první kategorie,“ říká Petr Žantovský a věří, že se někdo inspiruje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 7 čtenářů)
Souhlasíte s Petrem Žantovským?
autor: Jan Novotný
bolero22
