Za obzvlášť znepokojující považuje Münch také skutečnost, že v souvislosti s těmito případy výrazně roste prvek násilí. „Nemáme informace o tom, že by za žhářskými útoky stály pouze krajně pravicová uskupení. Ve většině případů požár založili lidé žijící v okolí azylových ubytoven,“ prohlásil v rozhovoru Münch a konkrétně uvedl, že za letošní čtyři a půl měsíce bylo na celém území Německa hlášeno 45 případů úmyslně založených požárů.

Jak připomíná internetový server The Local, v loňském roce přišlo do Německa více než milion migrantů a úřady evidovaly 92 žhářských útoků. V roce 2014 dle dostupných informací došlo pouze k šesti žhářským útokům na azylové ubytovny. „Významně také narostl počet nenávistných projevů na sociálních sítích a internetu, jejichž terčem se stávají uprchlíci. Právě tyto skutečnosti považuji za jednu z hlavních příčin žhářských útoků,“ cituje The Local vyjádření policejního šéfa.

Mnoho německých médií, mezi nimi např. internetová verze týdeníku Spiegel, uzavřela svá diskusní fóra pod články týkající se nějakým způsobem uprchlíků. Přistěhovalecká politika „otevřených dveří“, kterou od samého začátku tvrdošíjně prosazuje kancléřka Angela Merkelová, se však odrazila i v samotné politice. Na politické scéně se etablovalo protiimigrační hnutí PEGIDA a v březnových spolkových volbách výrazně uspěla euroskeptická a protiimigrační Alternative für Deutschland (AfD).

Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že AfD by mohla v příštích volbách uspět i na celonárodní úrovni. Zkraje tohoto měsíce byly publikovány výsledky průzkumu, který realizovala společnost Insa pro bulvární deník Bild. AfD by v západní části země volilo 15 % a na území bývalého východního Německa až 21 % voličů. V těchto regionech by tak Alternative für Deutschland atakovala dokonce vládní socialisty, které by na východě země volilo jen 20 % lidí.

Migrační krize se však negativně podepsala také na samotné popularitě kancléřky Merkelové, která stojí v čele vlády již třetí funkční období. Podle průzkumu veřejného mínění z minulého týdne si však její pokračování ve funkci kancléřky po volbách v roce 2017 přeje jen třetina německých voličů. Navíc se ukazuje, že podpora Merkelové je stejně nízká v západních i východních regionech země. Merkelová však zatím neoznámila, jestli se hodlá o úřad kancléřky ucházet i počtvrté.  

Znepokojení nad kroky kancléřky však roste i mezi stranickými a koaličními partnery. Mezi její nejhlasitější kritiky patří bavorský premiér a předseda CSU Horst Seehofer. Před několika měsíci chtěl na Merkelovou dokonce podávat ústavní žalobu. Aktuálně se do kancléřky „opřel“ také v rozhovoru pro deník Welt am Sonntag, když kritizoval dohodu uzavřenou s Tureckem týkající se uprchlíků a také obvinil Merkelovou z toho, že právě její přistěhovalecká politika je příčinou vzestupu AfD.