Hlavními cíli ruské dezinformační mašinérie, kterou používá v zahraničí jako klíčový nástroj kybernetické války, jsou podle Ruščáka štěpení společnosti a relativizování, co se děje. „Snaží se nastolovat takové to ‚nikdo neví, jak to vlastně je‘. Zaplevelí debatu padesáti různými verzemi a čtenář pak má pocit, že nikdo neví, kde je pravda,“ uvedl Ruščák. 

V desítkách západních zemí má přitom šíření lží a rozkližování společenské nálady na starosti překvapivě málo lidí. „Témata mají, narativy mají, k tomu potřebují pár odborníků, aby napsali relativně málo argumentů,“ poznamenal, že pak stačí už jen výkonný hardware a poměrně jednoduchý software. Virtuální kobercové nálety, jak nazývá internetové diskuse, kde se pod příspěvky vkládají desítky relativizujících komentářů, podle jeho slov mají na starosti počítačové programy vytvářející falešné profily, které pak vystupují v diskusích.

Co se týče obrany proti dezinformacím, Ruščák zdůrazňuje vzdělávání a kritické myšlení. V té souvislosti apeluje na lepší školství. „Je třeba vychovávat děti ke schopnosti porovnávat zdroje, aby dokázaly najít důvěryhodný zdroj. Aby od malička děti byly zvyklé, že je potřeba analyzovat svět kolem sebe,“ uvedl Ruščák. 

„Pokud si nechceme vychovávat další generace lidí, kteří budou frustrovaní ze světa, kterému nerozumí, tak naše školství musí začít velmi usilovně pracovat na tom, aby tomu světu rozumět začaly,“ dodal Ruščák. Zároveň také dodal, že myšlení, které předvádějí konzumenti a šiřitelé dezinformací, funguje dost jako sekta – a je těžké tak lidi z tohoto dostat, neboť pravdu nechtějí vidět.