Festivalu Divadelní svět Brno 2018 se týkalo jedno z témat předchozího Týdne v médiích, o divadle bude řeč i tentokrát. „Minule jsem jedno z pozastavení věnoval provokaci na festivalu, na němž Ježíš podle inscenátorů znásilňuje muslimku. To je jednak ahistorické a jednak záměrně a programově provokativní s cílem vyvolat ve společnosti neklid. Myslím, že neklidu je ve společnosti i tak dost a že bychom si tyhle excesy mohli odpustit. Také jsem minule upozornil, že o tom velmi rozumně napsal v Reflexu Jiří X. Doležal. K panu Doležalovi se dnes také dostanu v jiné souvislosti, ale na úvod bych zůstal u divadla. Dočetl jsem se ve středu na iDnesu, že se v německé Kostnici začíná od pátku hrát představení poměrně slavného dramatika Georga Taboriho, které se jmenuje podle knihy Adolfa Hitlera Mein Kampf,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Zdůrazňuje, že autora jistě nelze podezírat z neonacismu nebo z propagace Hitlerových myšlenek. „Spíš je to sonda o tom, jak lidstvo je, nebo není schopno akceptovat naprosto absurdní programy a myšlenky. Ta hra se nedá vyprávět a není to ani smyslem této glosy. Zajímavé na tom je, že divadelní soubor v Kostnici vymyslel naprosto neuvěřitelný marketingový trik. Podle něj jde o sociologický záměr, a sice ten, že diváci, kteří přijdou na hru označeni nějakými insigniemi nacismu, třeba páskou se svastikou a podobně, dostanou lístek zdarma, zatímco ti, kteří přijdou bez nich, budou muset zaplatit vstupné a ještě jim připnou na hruď žlutou židovskou hvězdu. To je věc, která musí otřásat těmi šedesáti miliony mrtvých v hrobech po celém světě, které za sebou zanechala druhá světová válka, z toho 26 milionů bylo Rusů a v koncentračních táborech mnoho milionů Židů,“ připomíná mediální analytik.

Obrovská nechutnost skrývaná za sociologický průzkum

Má za to, že už některé postmoderní hranice, o nichž jsme si mysleli, že jsou konečné a že už nás nic nemůže překvapit, jsou každodenně překračovány, ničeny a likvidovány. „A co je možná nejhorší, tohle je zcela evidentní podpásovka vůči všem obětem a vůči všem, kdo s tou válkou mají něco společného, myslím z hlediska obětí. Je to naprostá nechutnost, která nemá žádné etické ospravedlnění. Ani to jejich tvrzení, že se jedná o sociologický průzkum, kolik lidí bude schopno akceptovat nacistickou signaturu jenom proto, aby dostali něco zadarmo. To mi přijde jako velmi laciná výmluva. Trochu mi to připadá jako všechny ty hloupé pseudosociologické filmy pánů Remundy a Klusáka. Je to tak zhruba na té úrovni etiky a duchaplnosti,“ myslí si Petr Žantovský.

Považuje to za nechutnou a zvrácenou schválnost, ale kvůli tomu se rozčilovat nechce. „Mě na tom nejvíc šokuje, že média nejsou schopna tuto záležitost jako jeden muž odsoudit. Nejsou schopna říct, že toto se nedělá, že existují určité meze. Nedělá se to, že Ježíš znásilňuje muslimku. Kromě toho, že to je hloupost, nesmysl a nemožnost, tak se to prostě nedělá, protože jsou to symboly. Nedělá se to, že oceníme a odměníme toho, kdo si dá svastiku na paži, tím, že ho pustíme zadarmo do divadla, a toho, kdo to odmítne, označíme žlutou hvězdou. To se prostě nedělá. To není ani patafyzický humor, to není Monty Python, to není nic, co má něco společného s lidskostí. To je jenom obrovská nechutnost,“ tvrdí mediální odborník.

Když budeme mlčet teď, budeme muset mlčet už navěky

Vadí mu, že jako euroatlantická civilizace nejsme schopni v sobě vygenerovat nějaký kód, který by nás na to upozornil a který by hlásil: „Pozor, tady se děje něco velice nebezpečného“. „Protože příště přijdou další a budou chtít víc a budou se ohánět stejnými postmoderními floskulemi o právu na svobodu, o právu na projev, o právu na uměleckou kreativitu, a my budeme mlčet. Budeme mlčet, protože mlčíme teď. A když budeme mlčet teď, budeme muset mlčet už navěky. To je známá floskule, která se říká při katolických svatbách a já bych ji v tomto případě docela použil, ačkoli nejsem katolík, protože ono to tak je. Když teď budeme mlčet, budeme už muset mlčet vždy. Protože pak už budou mít vždy argument: ‚Vždyť jste tehdy mlčeli, tak co vám teď vadí‘,“ vysvětluje Petr Žantovský.