Dnešní den je pro křesťany nejtišším dnem v roce, měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky Bolestný či Tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

Velký pátek je prvním dnem Velikonočního třídenní. Následuje Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Třídenní v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Velký pátek jsou součást Velikonoc byl státním svátkem i v někdejším Československu, byl ale zrušen za komunistického režimu v roce 1951, a tak z celých Velikonoc zůstalo tehdy dnem pracovního klidu pouze pondělí. Je dnem, který následuje po neděli zmrtvýchvstání Krista, dopoledne se slaví slavnostní liturgie. V minulosti jej podobně jako jiné dny následující po významných svátcích doprovázely různé lidové zvyky, které byly součástí běžného života.