S předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou v předvolebním speciálu ČT k nadcházejícím komunálním volbám diskutovali starosta Kateřinic Vojtěch Zubíček (nez.), předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Hana Matějovská Kubešová (ODS) či Tomáš Feřtek z neziskové organizace EDUin.

Komunitní domy pro seniory

Starosta si hned v úvodu pořadu posteskl nad tím, že tak malá obec, jako je ta jeho, se jen těžko pohybuje ve složitém systému dotačních titulů a vzhledem ke své velikosti, či spíše malosti, na většinu peněz ani nedostane. Konkrétně jde o peníze na sociální služby. „Připravujeme systémové změny,“ přislíbil obratem Sobotka. Výraznější slovo budou hrát kraje. Ponesou konečnou odpovědnost za rozdělování peněz a budou muset stanovit, jak s nimi co nejlépe naložit.

Stejně tak je podle předsedy vlády třeba najít zdroje pro tzv. komunitní domy pro seniory. To jsou jednotky s devíti až pětadvaceti byty, ve kterých by žili senioři a zároveň by měli jakési společné prostory a společně by o ně pečovali. Ve zkratce řečeno, jde o domy s novou koncepcí pečovatelské služby. Na to by premiér rád získal i peníze z EU. „Já bych byl rád, kdybychom stihli ještě stavební sezonu příštího roku, ale nejpozději musíme začít v roce 2016,“ řekl premiér k čerpání evropských peněz na tyto projekty.

Starosta Zubíček premiérův záměr ocenil. „Naším cílem není budovat domovy důchodců. Problém našich seniorů je v tom, že se cítí sami, protože jejich děti odejdou do práce a vrací se až večer. To znamená, ten nápad s komunitními centry, o kterém mluvil pan premiér, by nám pomohl,“ poznamenal.

Z hlediska gerontologické společnosti by podle Kubešové bylo na místě uvolnit peníze na terénní pracovníky v sociálních službách, kteří by umožnili co největšímu počtu seniorů po co nejdelší dobu žít ve svém prostředí.

Minimální starobní důchod a valorizace penzí

V pořadu došlo i na téma minimálního starobního důchodu. Podle Sobotky by to nebyl spravedlivý nástroj, a to především vzhledem k lidem, kteří během svého ekonomického aktivního života odváděli peníze na sociální pojištění. Zmínil i živnostníky.

„Já vám ale řeknu, že víc než minimální starobní důchody seniory trápí valorizace penzí. Z rozhovorů s nimi vím, že by chtěli, aby se penze valorizovaly všem stejně,“ řekl předseda vlády. To je téma k diskuzi, ale prý je třeba mít na paměti i to, že Ústavní soud klade důraz v oblasti důchodů na aspekt zásluhovosti. Lidé, kteří do systému v ekonomicky aktivním období odváděli více, by pak také více měli dostat. „Je otázka, jestli se to vztahuje i na valorizace penzí a jestli bychom nenarazili na Ústavní soud,“ podotkl premiér.

Česká pošta

V místě svého bydliště by si i senioři přáli co nejkomfortnější služby. Premiér proto před kamerami ujistil, že je stát připraven dotovat Českou poštu, jestliže po ní požaduje, aby udržela stávající síť svých poboček. Je třeba i navýšit platy pracovníkům pošty. To vše bude stát peníze, ale stát již dnes dotuje regionální autobusovou i vlakovou dopravu, a pokud chce lidem opravdu pomoci, musí dotovat i poštu. Obyvatelka Vesnice roku 2014 si ostatně přímo ve studiu postěžovala, že pobočka České pošty zde byla zrušena před patnácti lety a lidem schází.

Rodinné vztahy má vymáhat i zákon

Z úst premiéra také zaznělo, že o seniory by se měly postarat děti, ale ty si to vždy nemohou dovolit. Rodinnou politiku je proto třeba napravit, alespoň z finančního hlediska, neboť za pravicových vlád byla tato oblast osekána.

„Starší část rodiny ztrácí soběstačnost a ta mladší část ztrácí povědomost o tom, že se o starší část rodiny musí postarat. To mimochodem říká i náš zákon o rodině, a možná by bylo namístě, kdyby to stát lidem připomínal,“ poznamenala Matějovská Kubešová. Podle vlastních slov je také nakloněna tomu, kdyby se některé příspěvky vydávaly ve formě poukázek, aby nebylo možné tuto pomoc tolik zneužívat. Premiér oponoval, že proti tomuto nápadu se staví nemalá část seniorů i zdravotně postižených osob, které to vnímají jako diskriminaci.

Pane premiére, v tomto se zatím moc nestalo

Ve druhé polovině pořadu vystoupil také již zmíněný Tomáš Feřtek. Podle jeho názoru je třeba dbát na lepší financování školství, a to zvláště na malých obcích. „V této oblasti se zatím nic nestalo,“ vytkl premiérovi Feřtek.

Měl by se změnit především mechanismus přidělování peněz, kde se v tuto chvíli pracuje s počtem dětí navštěvujících školu. A to je pro malé školy na vesnicích velmi nešťastné. Na druhé straně se ale ani velké školy nesmí cítit znevýhodněny proti malým školám. „Je to velmi složité,“ poznamenal. Musí být také jasně řečeno, co chceme od učitele, musí být dán kariérní řád a další věci.

„Boj o reformu financování školství nás teprve čeká,“ odvětil premiér. „Nechceme poškodit především školy na malých obcích. Debatu teprve povedeme v roce 2015, ale chceme jít směrem vydání více peněz na třídu a ne na žáka,“ pokračoval předseda vlády. Přesněji řečeno by šlo o jistou kombinaci financování na hlavu a na třídu. Jasně také slíbil, že se na lepší časy mohou těšit i pracovníci ve školství.

Feřtek připustil, že finance na třídu jsou jednou z cest. Ďábel ale bývá skryt v detailu. Podle jeho názoru by nebylo od věci oddělit financování základních a středních škol. U základních škol by bylo dobře, aby byly v každé obci, byť malé, ale u středních škol to tak být nemusí. Starosta Zubíček k tomu dodal, že by byl pro financování škol podle tříd a ne žáků, ovšem pouze v případě, že se nebude mluvit o tzv. optimálně naplněných třídách - např. o dvaceti šesti žácích, které prosazoval exministr školství Josef Dobeš.