„Tlačí nás velké společnosti zleva i zprava. A to trhá naši společnost na půlku. Polarizace vyplývá z naší geopolitické polohy. Půlka se přikloní k momentální bruselské ideologii a půlka cítí, že by to chtěli spíš jinak,“ řekl Emil Páleš, slovenský filozof, spisovatel a vysokoškolský pedagog, v Trialogu o Slovensku, který uspořádal Spolek Svatopluk.

Řiďme se vlastní intuicí, ne tím, co nám říkají

Slovensko by se podle něj mělo dobrat k určitému poznání. „Nalézt pravdivou, moudrou ideu – kdo jsme, co jsme, co je třeba dělat, začít se řídit vlastní intuicí a rozumem, a ne tím, co nám říkají ze všech stran, protože pak to každý chce opačně a jsme zmatení. Když budeme duchovně pasivní, můžou nás úplně roztrhat. Nebo něco převládne, bude vůči tomu odpor, převrat a bude se to stále mlít, protože máme duchovní prázdno. Měli bychom sami vědět, co dělat a co je to dobré, pravdivé a krásné, a nebyli bychom hračkou těch, kteří chvíli něco chtějí a pak je všechno opačně a my v tom lítáme existenčně nahoru dolů,“ dodal Páleš.

Ideální je, pokud se lidé shodnou

Podle politologa Druláka je zřejmé, že zpravodajství a údaje o průzkumech veřejného mínění straní jedné straně, a to je strana Progresivního Slovenska. „Určitě nafukují sílu této strany. Na druhou stranu tu situaci nelze podceňovat, protože přece jen volič, i když chápe, že ten politicko-mediální aparát manipuluje, tak to vůbec neznamená, že těm manipulacím nepodlehne. Já na celé té slovenské situaci považuji za nejzávažnější vnější zasahování,“ varuje někdejší velvyslanec České republiky ve Francii.

Když se mluví o stavu nějakého národa, lze odlišit tři různé stavy nebo situace. „Ta první je ta ideální, když má nějakou svou ‚Polárku‘, tzn. nějakou tu hvězdu, za kterou se jde a lidé jsou schopni se shodnout, že to je pro ně podstatné a že táhnou za jeden provaz. Od toho jsme daleko skoro všude,“ konstatuje Drulák.

Když nastane vnitřní rozpolcení národa

Další možností je demokratická debata, kdy národ je sice rozpolcen, ale je schopen v tom rozpolcení vést debatu. „Strana, která v té debatě vyhraje, protože získá větší podporu ve volbách, potom táhne národ určitým směrem, který je její. Pak je tu třetí situace – toto rozpolcení se stane záminkou pro to, aby vnější aktéři si vybrali jednu z těch stran a skrze ni prosazovali svoje zájmy. A bohužel to vidíme na celém světě, jak taková země může dopadnout,“ tvrdí Drulák, jež je autorem desítek odborných článků, několika učebnic a monografií.

Před očima podle něj máme případ Sýrie. „To taky začalo jako vnitřní roztržení v národě, a jakmile se do toho vpustili vnější aktéři, byl to konec. To samé na Ukrajině,“ varuje profesor.

Zabijáci z východu

Ukrajinci podle Druláka nedostali šanci, aby si to sami mezi sebou nějak prodiskutovali a došli k vlastnímu konceptu. Vnější aktéři si je roztrhali. „Proto považuji za velmi znepokojivé, že do slovenských událostí zasahují vnější aktéři, a tím tedy nemyslím Rusko. Jestli Rusko nějakým způsobem zasahuje, tak naprosto marginálně. Ten, kdo zasahuje zásadním způsobem, je Západ, ačkoliv skuteční aktéři, kteří odvádějí špinavou práci, mohou přicházet z východu. Beru vážně, když Fico varuje před různými gruzínskými skupinkami a operativci, protože to je velmi nebezpečné a gruzínský premiér vlastně jeho slova potvrdil. Je to velmi nebezpečné, protože to jsou lidé, kteří jsou schopni všeho, i zabíjet,“ domnívá se profesor Drulák.

Gruzínské skupiny jsou podle něj na výplatních listinách západních zpravodajských služeb. „Jsou to zabijáci. Ukázali to na Majdanu v roce 2014. Do vlastních lidí tam stříleli tak zvaní demokraté, opozice proti Janukovyčovi. Snipeři, podle indicií, které máme, podle řady svědectví byli právě z Gruzie. Jestli se něco takového dnes přesouvá na Slovensko, tak je to velmi nebezpečná situace. Doufám, že vláda dokáže tu situaci řešit,“ řekl zakladatel spolku Svatopluk.

Přijde výhrůžka z Bruselu?

Důležité je podle Druláka přijetí zákona o větší transparentnosti. „Rusové to okopírovali od Američanů, kteří chrání řadu desetiletí svoji demokracii i tím, že je tam zákon, který nezakazuje působení zahraničních aktérů a lobbování, ale říká, že když to někdo dělá, tak musí být tímto způsobem označen. Pokud to dělá bez toho označení, tak mu hrozí velmi těžké tresty, dlouhé tresty ve vězení. Američani se s tímhle nepářou. Touhle cestou musíme jít – přijmout zákon, který uloží transparentnost všem aktérům, různým ‚nevládkám‘,“ domnívá se profesor.

Připouští, že v Česku žádné ‚nevládky‘ nejsou, protože mají většinu peněz z vládních zdrojů. „Uloží jim tu povinnost a ty z nich, které nebudou tuto povinnost dodržovat a budou působit tajně, ty je potřeba pozavírat. Je to celkem jednoduché,“ řekl Drulák, vzápětí však poukázal na možná úskalí: „Jakmile se Slovensko vydá touhle cestou, tak se ozvou evropští komisaři z Bruselu a řeknou: ‚Přijmete tento zákon a my vám zastavíme evropské fondy.‘ A pak je otázka, co vláda může v takové situaci udělat, naprosto nezáviděníhodná, protože na jedné straně je tu potřeba kultivovat, budovat národní demokracii, protože demokracie může být jedině národní, na druhé straně je hrozba vydírání, že před národem vláda musí vysvětlit, proč nedostali tolik a tolik set milionů nebo miliard euro.“

Psali jsme:

Válka skončí a nám řeknou: „Zaplaťte.“ Temná slova o Ukrajině

Vystoupení Česka z NATO. „Vyčkejme chvíli, než se rozpadne,“ radí Drulák

„Chceme ukázat cestu.“ Akce inspirovaná Trumpem v ČR. Proběhne ještě do voleb

Lež, která má dlouhé nohy. Drulák mezi Trumpem, Evropou a Ruskem