Novinářka publikující pod nickem Janina z Londýna odchytila na Václavském náměstí v Praze publicistu, diplomata a komentátora Petra Druláka a položila mu několik pro Českou republiku klíčových otázek 

Petr Drulák se přiznal k jistému obdivu k Václavu Havlovi. „Jsem přece jenom příslušník té generace, která v roce 1989 prožívala ty změny. A v té době byl pro mne Václav Havel ikonou té lepší budoucnosti, demokracie, svobody a myslím, že to tak bylo i celá ta 90. léta,“ řekl Drulák a dodal, že jeho obdiv k Havlovi pomalu chladl.

Ale později se ponořil do hledání faktů o životě Václava Havla. A našel výraznou stopu Spojených států amerických. „On po tom roce 1990 se skutečně stal věrným služebníkem jejich zájmů,“ řekl Drulák s tím, že i proto si Havel nikdy nerozuměl s českou společností.

V nesouladu s českou veřejností byl Václav Havel podle Druláka obzvláště v zahraniční politice. „Ta jeho pochybná lidskoprávní politika, která byla maximálně selektivní, která se týkala opravdu lidských práv jenom někde a jenom proti nepřátelům Spojených států. Tak to bylo. To je samozřejmě takový emblém. To je takový symbol,“ poukázal na Havlovu politiku Drulák.

„Takže pro mě byl Havel velmi rozpornou postavou a dnes ho vidím spíše jako postavu negativní, jakkoliv mu neupírám určitou politickou velikost,“ řekl Drulák. „Nemůžou ho považovat za nějakého výrazného architekta české demokracie,“ dodal.

Drulák připomněl, že se o Havlově prezidentství vždy mluvilo jako o přínosu  pro republiku v zahraničí. Ale podle Druláka to bylo liché tvrzení. „Prezidentem má být někdo, kdo je na jedné vlně se svým národem, a to Václav Havel vlastně nikdy nebyl,“ zkonstatoval.