Novinářka publikující pod nickem Janina z Londýna odchytila na Václavském náměstí v Praze publicistu, diplomata a komentátora Petra Druláka a položila mu několik pro Českou republiku klíčových otázek 

Petr Drulák se přiznal k jistému obdivu k Václavu Havlovi. „Jsem přece jenom příslušník té generace, která v roce 1989 prožívala ty změny. A v té době byl pro mne Václav Havel ikonou té lepší budoucnosti, demokracie, svobody a myslím, že to tak bylo i celá ta 90. léta,“ řekl Drulák a dodal, že jeho obdiv k Havlovi pomalu chladl.

Ale později se ponořil do hledání faktů o životě Václava Havla. A našel výraznou stopu Spojených států amerických. „On po tom roce 1990 se skutečně stal věrným služebníkem jejich zájmů,“ řekl Drulák s tím, že i proto si Havel nikdy nerozuměl s českou společností.

V nesouladu s českou veřejností byl Václav Havel podle Druláka obzvláště v zahraniční politice. „Ta jeho pochybná lidskoprávní politika, která byla maximálně selektivní, která se týkala opravdu lidských práv jenom někde a jenom proti nepřátelům Spojených států. Tak to bylo. To je samozřejmě takový emblém. To je takový symbol,“ poukázal na Havlovu politiku Drulák.

„Takže pro mě byl Havel velmi rozpornou postavou a dnes ho vidím spíše jako postavu negativní, jakkoliv mu neupírám určitou politickou velikost,“ řekl Drulák. „Nemůžou ho považovat za nějakého výrazného architekta české demokracie,“ dodal.

Drulák připomněl, že se o Havlově prezidentství vždy mluvilo jako o přínosu  pro republiku v zahraničí. Ale podle Druláka to bylo liché tvrzení. „Prezidentem má být někdo, kdo je na jedné vlně se svým národem, a to Václav Havel vlastně nikdy nebyl,“ zkonstatoval.

arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.

• BPP
• Profil není převzatý, články vkládá redakce.
• prezident České republiky

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

Mezi Petrem Pavlem a Václavem Havlem je podle Druláka jeden hlavní rozdíl. „On měl dohlížet na sabotáže někde v západní Evropě,“ poukázal Drulák na v roce 1989 chystanou dráhu rozvědčíka Petra Pavla. Ale vidí mezi nimi i jednu velkou spojitost. „Je mezi nimi obrovská spojnice. A to je to, čemu se tady říká ta západní orientace neboli věrná služba zájmům USA. V tom si Václav Havel i Petr Pavel mohu podat ruce,“ srovnal kariéry dvou prezidentů Drulák.

Řeč přešla i na spolek Svatopluk, který Petr Drulák založil společně s ekonomkou Ilonou Švihlíkovou a publicistou Michalem Semínem. Svatopluk podle Druláka spojuje konzervativní lidi z levice i pravice. „Chceme se společně připravovat na velké společenské změny, které podle nás před Evropou a před naší zemí stojí,“ vysvětlil Drulák a dodal, že Svatopluk má za cíl spojovat tyto lidi.

Ve Svatopluku není určující jedna strana. Podle Druláka jsou ve spolku lidé smýšlející pravicově i levicově. Spolek neurčuje, koho mají členové volit. Ale z logiky věci nastínil, že pravicově smýšlející členové se točí kolem SPD, levicově smýšlející zase kolem koalice Stačilo! Dodal, že kolice Stačilo je vlastně jedinou relevantní levicovou silou v České republice. Sociální demokrati pod vedením Jany Maláčové jsou podle Druláka v propadlišti dějin.

K Motoristům Petra Macinky cítí Drulák lehkou nedůvěru. Nelíbí se mu jejich rétorika, kdy jakoukoliv levici označují za nepřítele. „Tohle nerad slyším, připomíná mi tu ODS devadesátých let, v nichž se řada z nich zhlíží. Tohle já nepovažuju za dobrý program,“ varoval před Motoristy Drulák.

Vyhranil se i proti příliš jednostrannému vyhranění českého průmyslu. „Samozřejmě platí to, že osud automobilového průmyslu nám leží na srdci, protože krátkodobě to je nějaká záruka určitých ekonomických jistot. Ani bych neřekl prosperity, ale ekonomických jistot. Ale dlouhodobě musíme hledat i jiná odvětví,“ je si jistý Drulák.

Hlavním cílem podle Druláka není bojovat proti Green Dealu, ale bojovat za změnu režimu. „Domníváme se, že skutečnou společenskou nápravu nepřinesou jedny volby, ale že je třeba pracovat na změně režimu. A změna režimu se samozřejmě týká základních institucí státu, ale týká se i ekonomického uspořádání,“ popsal Drulák a rozhovořil se o družstevním vlastnictví. A svobodný trh? Ten Drulák jednoznačně podporuje. Ale ptá se, jestli skutečně žijeme ve svobodném trhu. „Ono toho trhu je dost málo. Většinou je to nějaký monopol, oligopol. Takže trh určitě a soukromé vlastnictví určitě, ale pak je tu samozřejmě také družstevní vlastnictví a, přiznejme si to, v některých oblastech je důležité, aby byl vlastníkem stát,“ řekl Drulák a jmenoval energetiku, dopravu, nebo i ochranu zemědělců a potravinářů, aby mohli přežít.

Podle zakladatele spolku Svatopluk je potřeba bojovat proti Bruselu. „Odpovědí bude muset být nějaká politická revolta proti Bruselu, protože on skutečně ten Brusel může ještě existovat dost dlouho a může dál škodit,“ varoval Drulák.

Je tedy Petr Drulák pro czexit? „Je to dost složité, protože i pro Británii to byla obrovská pecka, a pro zemi, která je uprostřed střední Evropy, je dost utopistické si myslet, že my bychom vystoupili, když tam ostatní zůstanou,“ vysvětlil Drulák a dodal, že bychom měli usilovat o středoevropskou spolupráci států.

Měli bychom podle Druláka také obnovit ekonomické vztahy s Ruskem. „Sami sebe jsme dostali do určité sankční pasti. A abychom neztratili tvář, tak ty sankce budeme držet, ať to stojí, co to stojí,“ vyloučil jakoukoliv obnovu vztahu s Ruskem Drulák dokud se na Ukrajině bude válčit.

Obnova Ukrajiny zůstane na evropských státech, USA s nástupem Donalda Trumpa ztrácejí o tamní konflikt zájem. Ale podle Druláka k žádné výrazné obnově nedojde. „Ukrajina bude víceméně ponechána svému osudu. Ti Ukrajinci, kteří tady žijí a kteří už se tu nějak usadili, nebudou mít chuť se vracet zpátky,“ poznamenal Drulák s tím, že o ukrajinské utečence se bude muset Česká republika postarat a integrovat je.

Podle Druláka byl končící rok 2024 pro Českou republiku obtížný. A neméně podle něho bude obtížný i další rok. Ale vidí naději v tom, že volby změní politiku České republiky. A nabádá lidi, aby se více zapojili do veřejného dění. Aby se země mohla znovu nadechnout. „Je potřeba více se zapojit do opravdové občanské společnosti, do různých spolků, bojovat, nenechat se cenzurovat, nenechat se zastrašovat,“ zakončil rozhovor Petr Drulák.

Psali jsme:

Selhání ČT. Takto se letos chovali k muži, kterého vyznamenal britský král

Výzvu kritizující jednání Mezinárodního trestního soudu podepsalo 71 zákonodárců

Ostrý konflikt na ČT: Kroužková nutila Okamuru, ten se neudržel

Truchlí Fiala i mnozí další. Česko si připomíná rok od tragické střelby na FF UK