Stejnou důvěru jako ve Sněmovnu mají obyvatelé k předsedovi této ústavní instituce Janu Hamáčkovi, tedy také 33 %. Předseda Senátu má ale u lidí vyšší důvěru (38 %) než samotná horní parlamentní komora (34 %).
Od roku 2015 se poněkud snížila jak důvěra v Jana Hamáčka (o 4 procentní body), tak v Milana Štěcha (o 8 bodů).
Více než polovina veřejnosti (56 %) nemá důvěru ani v Poslaneckou sněmovnu, ani v Senát. Naopak téměř čtvrtina občanů (23 %) důvěřuje oběma komorám Parlamentu ČR.
Současná míra důvěry v Poslaneckou sněmovnu je významně vyšší než v předchozím funkčním období. V prosinci 2012 mělo totiž důvěru ve Sněmovnu pouze 18 % občanů. Důvěra v Senát je poměrně stabilní, v prosinci 2012 činila 30 %.
Při srovnání hodnocení Jana Hamáčka s hodnocením jeho předchůdkyně v křesle předsedy Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové měl Jan Hamáček v prvním roce svého funkčního období mírně vyšší důvěru veřejnosti. Jenže důvěryhodnost Němcové byla v letech 2010 až 2012 stabilní, u Hamáčka je vidět významné snížení podílu pozitivních hodnocení.
Když nastupoval do funkce předsedy Senátu Milan Štěch, měl důvěru 40 % občanů. Podobně jako jeho předchůdce Přemysl Sobotka na konci svého funkčního období. V září 2010 totiž Sobotkovi důvěřovalo 41 % lidí. V letech 2011 a 2012 se však míra důvěry ve Štěcha snížila a na vstupní hodnotu se vrátila až v roce 2013.
Po dvouletém období stability v aktuálním průzkumu je znovu vidět pokles míry důvěry.
Průzkum byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2016.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
