K útokům dochází i v Istanbulu a v Ankaře, ve dvou největších městech v zemi. Za poslední dobu bohužel teče opravdu hodně krve. „Dohromady těch obětí je přes 300, zraněných jsou přes dva tisíce, a to je něco, na co Turecko opravdu zvyklé není,“ zahájil Szántó. Turecko se teď v podstatě ocitlo v kleštích. Na jedné straně stojí kurdská PKK a na straně druhé Islámský stát, který Turci dlouho tolerovali, ale v poslední době významně přitvrdili. I proto je v ulicích tolik teroristů.

Svědčí o tom i silvestrovský útok v nočním klubu Reina, ke kterému už se podle zpravodaje přihlásil Islámský stát. „Ten útočník nebo útočníci vystříleli na 180 nábojů. To je šest zásobníků zbraně typu kalašnikov a poté, co postřílel na 40 lidí, byl schopen chladnokrevně odejít a zatím ho policie nedopadla. To ukazuje na to, že to byl profesionál s bojovými zkušenostmi, pravděpodobně ze Sýrie,“ řekl Szántó.

Situace po letním nepovedeném puči prý umně využil turecký prezident Recep Erdogan, který „utáhl společenské šrouby“. I tak ale podle zpravodaje stále platí, že Turecko je islámská, nikoli islamistická země.

Írán, Kurdové, Saúdská Arábie, Islámský stát a role médií. Toto zpravodaje zvedlo ze židle

Szántó se rozčílil nad tím, co je dnes vidět v médiích z války v Sýrii a Iráku. Na sociální síti Facebook už se objevily záběry z médií z tažení na Mosul a zpravodaje to zvedlo ze židle. Technologie je dnes už tak daleko, že se na internetu můžeme podívat na ledacos, a je třeba uplatňovat přísná etická pravidla.

Pokud jde o velké město Mosul, o které se vedou boje, tam je prý situace velmi složitá. Tamní boj si totiž nesmíme představovat jako klasické fronty z první či druhé světové války. „Ropa, peníze a lidé se stále pohybují oběma směry. Fungovalo to tam, ti lidé dál chodili do práce, akorát museli být jinak oblečení, ale administrativa fungovala.“

Ambice Íránu jsou na vrcholu. Takové jsme neviděli 20 až 30 let,“ varoval zpravodaj. Írán má peníze, významně podporuje např. vládu v Damašku, ale rozhodně to nedělá zadarmo. Proti snahám Íránu stojí zájmy Saúdské Arábie, Hizballáh v Libanonu a další hráči, což ještě komplikuje už tak dost složitou situaci.  

Zásadní spor se povede i o budoucí roli Kurdů, kteří projevují stále větší touhu po vlastním nezávislém státu. Velký spor Kurdové vedou s vládou v Bagdádu. Pokud se Kurdům podaří vyhlásit vlastní stát v Iráku, je otázka, co udělají Kurdové v Turecku a v Sýrii.  

Stabilita, nebo demokracie

Blízký východ se mění a Szántó si není jist tím, že je dobře, že se rozpadají státy dohodnuté v roce 1916. Spíše je přesvědčen, že to není úplně v pořádku. Na začátku tisíciletí si málokdo položil otázku, co je pro nás důležitější v okolních státech kolem Evropy – zda stabilita, nebo demokracie. Oboje často mít nemůžeme. Irák za Saddáma Husajna byl sice stabilní, ale nešlo o žádný „normalizační klid“, jak si ho pamatujeme z Československa 80. let minulého století. „Byla to spíš naše padesátá léta a bylo to ještě horší než padesátá léta, docházelo k popravám, probíhaly etnické čistky. Já jsem měl možnost mluvit s celou řadou lidí a nikdo mi neříkal, že by se chtěl vrátit před rok 2003.