Nejdříve Stehlíková připomene, že měl Putin v projevu faktickou chybu. Uvedl totiž, že k podepsání Charty OSN došlo na konferenci v Jaltě, přičemž se tak stalo v San Francisku a jako psychiatrička to přisuzuje jeho touhám po světovládě.
Zároveň útočí na část jeho projevu, kdy Putin obviňoval USA z převratů a barevných revolucí, přičemž on sám jich má také mnoho na svědomí. „Vlastní podíl zodpovědnosti Putin nikdy nepřiznal. Přitom právě Sovětský svaz a později Rusko masivně podporovaly Asadův režim, jehož teror je příčinou krvavé občanské války v Sýrii a exodu milionů Syřanů z vlasti,“ tvrdí Stehlíková.
Putin má podle ní především problém s tím, že po anexi Krymu jej přestal svět brát vážně a bavit se s ním. „Vladimir Putin je přesvědčen, že velká geopolitika stojí na osobních vztazích několika vyvolených a mocných, a proto se cítil bojkotem Západu hluboce uražen a zneuznán jak mocensky, tak i lidsky,“ píše Stehlíková.
Ví však podle ní, jak se na svoji bývalou pozici navrátit. Jeho „syrským esem“ byla nabídka „zapojení Ruska do protiteroristické koalice v boji proti Islámskému státu“, což je něco, co technicky nikdo nemůže odmítnout, „i když skutečným cílem je rozšířit ruský vliv na Blízkém východě, prodloužit agonii ‚legitimního‘ diktátora Bašára Asada a vrátit Putina do klubu mocných tohoto světa“.
Putin podle ní také udělal dobře v tom, že srovnává Islámský stát s Hitlerem, čímž „dává pokyn ruskému propagandistickému stroji, že se centra světového fašismu oficiálně přesouvají z Washingtonu a Kyjeva do oblasti, kde vládne Islámský stát“. Tím vlastně učinil z Baracka Obamy svého spojence.
Stehlíková zároveň mluví o prezidentu Zemanovi. Toho označuje za Putinova „předskokana“ s tím, že si pánové velmi dobře rozumějí v tom, jak se jejich hodnoty rozcházejí s těmi západními. Tvrdí také, že Zeman svým způsobem nahlas říká to, co si Putin myslí, případně co už dávno dělá. „Aniž na to měla česká hlava státu politický mandát, navrhla ruskému prezidentovi, aby se zapojil do mezinárodního boje proti Islámskému státu. Prezident Putin ani přítomný ruský ministr zahraničí Lavrov na tento Zemanův návrh pronesený před televizními kamerami tehdy nic neřekli, ani nemrkli okem. Není divu,“ dodává Stehlíková.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa