Na akci vystoupili spisovatel Benjamin Kuras, politolog a nakladatel Alexandr Tomský a právník a publicista Andrej Duhan. Debatu moderoval Marian Kechlibar. Během celého setkání se nedebatovalo jenom o vystoupení Spojeného království z EU, ale i o islamizaci Británie a budoucnosti Evropské unie jako celku.

V některých britských čtvrtích žijí muslimové, kteří z nich nikdy nevyjdou ven a myslí si, že Británie je už teď muslimskou zemí. Na rozdíl od USA nemohou vzniknout Spojené státy evropské, protože EU nemá životní elán a lidem musí vyhrožovat a v lidech vzbuzuje spíše nenávist.

Neúčast v celní unii EU není katastrofa

Na úvod všichni vystupující okomentovali uskutečněné volby. Všichni se shodli, že antibrexisté neuspěli. Kuras upozornil, že levici volilo 70 procent voličů ve věku 18–40, což označil za alarmující. Současná premiérka Theresa Mayová je podle něho nezáživná a ve spojení s její osobou se hovoří o „kultu neosobnosti“.

Tomský to nevidí s nástupem levice tak černě. Podle něj šlo spíše o protestní hlasy a odpor vůči establishmentu. Volby nebyly o Brexitu samotném, ale spíše o tom, zda bude „tvrdý“, nebo „měkký“ Brexit. Mayová prosazovala tvrdý Brexit. Podle průzkumů zhruba 68 procent Britů souhlasí s Brexitem. „Nenávistné výroky z Bruselu“ a vyhrožování, že Británie zaplatí 60 až 100 miliard liber, podle Tomského volby také ovlivnilo.

Duhan připomněl, že Labour party je pro „měkký Brexit“, tedy zachování celní unie, a aby Británie zůstala součástí vnitřního trhu. Podle něho byly argumenty v referendu nastaveny na „tvrdý“ Brexit, neboť se argumentovalo, že Británie si bude moci sama vyjednat zvláštní dohodu s EU i dalšími státy o volném obchodu. Kdyby zůstala součástí celní unie, tak by nemohla vyjednávat s dalšími partnery, a pokud jde o záležitosti obchodu, byla by podřízena Evropskému soudnímu dvoru a evropskému právu, aniž by ho mohla ovlivnit. Při tvrdém Brexitu by byla nadřazenost britského práva.

Pokud nedojde k dohodě s EU, bude se obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO), což nebude katastrofa. Sama Evropská unie nemá se svými největšími obchodními partnery dohody o volném obchodě a obchoduje právě na základě pravidel WTO.   

Brusel chce Británii potrestat

Liberální demokraté, kteří chtěli druhé referendum o Brexitu, ve volbách pohořeli. Ve veřejném mínění se vytvořil dojem, že „tvrdý“ Brexit je apokalypsa a „měkký“ je fajn. Podle Kurase nelze odhadnout, k jakému typu Brexitu dojde, a dočetl se, že existuje pět různých druhů.

Podle Tomského je v Konzervativní straně poměrně silné křídlo prosazující měkký Brexit, že by Británie aspoň dočasně zůstala součástí evropského trhu. Připomněl, že celní bariéra, pokud by Británie neměla dohodu s EU, by byla 2,4 procenta. Horší by ale mohly být necelní bariéry. Podle Tomského chtějí ale bruselští vyjednavači Británii potrestat, protože žijí ideologií, nikoli realitou. Podle něj v současnosti neexistuje většina pro razantní Brexit. Existují hlasy, aby Mayová skončila, ale také hlasy, aby aspoň na dva roky zůstala. Podle Kurase by Mayovou mohl nahradit Boris Johnson, který je vzdělaný – umí sedm jazyků a vystudoval klasické dějiny.    

Kechlibar připomněl, že když se hlasovalo o Brexitu, byla Anglie výrazně pro, Wales mírně pro, Skotsko tvrdě proti a Severní Irsko mírně proti. Kuras uvedl, že irští unionisté chtějí tvrdý Brexit, ale otevřené hranice s Irskem, což podle něj zůstane zachováno. Skotové podle něho nadlouho prohráli možnost odchodu ze Spojeného království a anglický parlament nebude.