O pracovním dokumentu diplomatické služby EU informuje server Euractiv.com a hovoří se v něm o nezávislém výcvikovém programu nazvaném Vojenská poradní a výcviková mise EU na Ukrajině.

O misi měl požádat ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin spolu s ministrem obrany Andryiem Taranem v dopise adresovaném šéfdiplomatovi EU Josepu Borrellovi v červenci letošního roku.

„Vojenská mise by podtrhla závazek vůči zemím iniciativy Východního partnerství a byla by výrazem solidarity s Ukrajinou vzhledem k pokračujícím vojenským aktivitám Ruska na hranicích s Ukrajinou a na nezákonně anektovaném Krymu,“ uvádí se v citovaném pracovním dokumentu diplomatické služby EU.

Východní partnerství bylo zahájeno v roce 2009 na podporu Ukrajiny, Gruzie, Moldavska, Běloruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Další zvažovanou možností, jak pomoci Ukrajině, je prý poradní mise EU, která by měla na starosti reformu civilního bezpečnostního sektoru.

Snaha o vytvoření mise přichází poté, co několik členských států opakovaně vyjádřilo znepokojení nad ruskými vojenskými cvičeními v blízkosti svých hranic a hranic EU včetně zářijového cvičení Zapa – 2021 a dubnového masivního shromáždění ruských vojsk v blízkosti Ukrajiny.

Moskva popřela tvrzení Kyjeva a jeho západních spojenců, že na jaře posílila vojska na své západní hranici s cílem napadnout Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však v září připustil, že totální válka se sousedním Ruskem je možná.

Podle zpráv se pro vojenskou výcvikovou misi na Ukrajině vyslovují především východoevropské členské státy, podporu ale vyjádřily i severské země jako Švédsko a Finsko. Proti se naopak postavila Itálie nebo Řecko s tím, že by šlo o zbytečnou provokaci vůči Moskvě.

Legitimita vojenských misí a operací EU v současnosti vychází z předpokladu jednomyslnosti, což znamená, že by s nimi musely souhlasit všechny členské státy. Ukrajina proto vyzývá členské státy EU, aby tuto robustní vojenskou výcvikovou misi schválily a co nejrychleji zahájily.