Společným tématem obou zemí v EU je také rozšiřování digitálního trhu a shoda panuje i v některých rozpočtových otázkách, dodal Sipilä. Premiéři jednali také o společném setkání států visegrádské skupiny a skandinávských a baltských zemí.

„Shodli jsme se, že potřebujeme silný a funkční azylový systém, který bude odolný vůči budoucím krizím,“ řekl Babiš. „Kvóty nejsou cestou vpřed, pouze rozdělují Evropu,“ dodal. Sipilä poznamenal, že migrace je jedno z témat, v nichž musí země EU pokročit. Dodal, že základem je bojovat s příčinami migrace.

O reformě azylového systému se v EU diskutuje v návaznosti na migrační krizi způsobenou nekontrolovaným přílivem uprchlíků a ekonomických migrantů. Odpovědí EU mělo být rozdělení příchozích mezi členské státy prostřednictví kvót. Finsko bylo jedinou zemí, která se v roce 2015 při hlasování ministrů vnitra EU o těchto migračních kvótách zdržela. Česko a další tři státy byly proti, zatímco zbytek členských zemí opatření podpořil.

Česká republika a Finsko se shodují také v pohledu na některé kapitoly společného unijního rozpočtu, premiér Sipilä zmínil například zemědělství, kohezní politiku, podporu digitalizace nebo obrannou politiku. Jednou z cest, jak najít a prosadit společné zájmy v EU je hledání partnerů pro vyjednávání. Babiš proto prostřednictvím finského premiéra pozval skandinávské a pobaltské státy k jednání s Visegrádskou skupinu, kam kromě Česka patří ještě Slovensko, Polsko a Maďarsko.