Bankovní rada České národní banky bude mít od 1. července tři nové členy. Prezident Miloš Zeman jmenoval viceguvernérkou České národní banky (ČNB) předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy bankovní rady hlavní analytičku Hospodářské komory a poradkyni premiéra Petra Fialy (ODS) Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V radě nahradí dosavadního guvernéra banky Jiřího Rusnoka, viceguvernéra Tomáše Nidetzkého a člena bankovní rady Vojtěcha Bendu. 

Záznam celého pořadu najdete ZDE.

Z pohledu Seidlera jde o správnou volbu: „A to i z pohledu toho, jak si trh jmenování těchto členů vyhodnotil, a sice že je to dobrá volba, protože pro trh byl největší problém ta nejistota. Nevěděl, kdo do bankovní rady půjde a jak se budou stavět k dalšímu nastavování úrokových sazeb, jestli je nebudou razantně snižovat. Trh tuší, co od některých staronových členů očekávat,“ podotkl ekonom.

O guvernérovi ČNB Aleši Michlovi hovoří jako o „neřízené střele“. „Když se Aleš Michl dostal do bankovní rady v roce 2018, tak jsem prohlásil, že je taková ‚neřízená střela‘, což bude v centrální bance muset trochu změnit. To samozřejmě v době krize dobře není, ale na druhou stranu si to Aleš Michl pravděpodobně velmi dobře uvědomí a bude už v té komunikaci trochu opatrnější,“ uvedl Seidler s tím, že samozřejmě v bankovní radě rozhoduje většina. „Nyní víme, že ta většina je taková holubičí, bude podporovat to co Aleš Michl, že úrokové sazby by se dále neměly zvyšovat,“ pokračoval.

Centrální banka má ale i jiné nástroje než zvyšování úrokových sazeb. Seidler připomněl, že Aleš Michl často hovoří o tom, že by se devizové rezervy měly investovat agresivněji. Dá se očekávat, že ČNB použije devizové rezervy na to, aby inflaci krotila? „Ona už to vlastně dělá, může toho dělat i víc, ale je to opatření, které pak bude do jisté míry ekonomiku bolet,“ upozornil.

„Teď momentálně je důležité, aby se trochu uklidnila situace, aby nám koruna nezačala oslabovat, tlaky na oslabování koruny tu byly, proto centrální banka musela poměrně citelně intervenovat na devizovém trhu,“ uvedl s tím, že to by přišlo, ať by se šéfem centrální banky stal kdokoli.

„Nejistota je skutečně obrovská i z titulu vývoje na energetickém trhu, kam vstupuje geopolitika. Jde o faktor, který nejste schopni odhadnout. I kdyby se podařilo konflikt na Ukrajině vyřešit, je zřejmé, že na energetickém trhu násobné ceny plynu, elektřiny budou přetrvávat. Bude tam jistá setrvačnost i z důvodu, že nejde předpokládat, že Evropa okamžitě ukončí sankce vůči Rusku,“ podotkl Seidler.

Aleš Michl vládě vzkázal, že nemá utrácet, a lidem, aby nechtěli přidat. Vláda má podle něj snižovat obří deficit státního rozpočtu. Lze to za situace, kdy třetině domácností hrozí, že se dostanou na hranici chudoby? „Jde velmi špatně na jedné straně šetřit a na druhé nechat lidi na holičkách. Dokážu si představit variantu, kdy vláda řekne, že více podpoří domácnosti i za cenu navýšení dluhu, ale dopředu zároveň oznámí, že až situace odezní, bude zvyšovat daně, a tím nárůst dluhu řešit, i pro trh by to bylo daleko věrohodnější,“ nastínil ideální kroky vlády. 

Je si však vědom, že zvyšování daní před blížícími se volbami je až sebevražedná mise. „Bohužel právě ten politický cyklus, další volby, nás neustále dohání. Chtít po politicích dlouhodobu strategii je velice obtížné,“ uvedl ekonom Jakub Seidler závěrem.