„Nedostatky Řecka jsou zčásti, byť ne úplně, dány slabým ekonomickým růstem. A ten je důsledkem globální finanční krize, ze které nemůžeme vinit jenom Řecko," podotkl Stiglitz v rozhovoru pro Rádio Česko.
Přesto se ale nyní hovoří o tom, že řecký parlament má projednat další škrty, hlavně pokles platů státních zaměstnanců.
Španělsko a Irsko měly před krizí přebytky
„Projevují se tam také tvrdá úsporná opatření, do nichž nutí Řecko mezinárodní instituce, jako je Mezinárodní měnový fond či Evropská centrální banka. Možná by bylo dobré pomoci také společnostem, třeba investičním fondům, které by umožnily růst i za těchto přísných opatření. Napjatý rozpočet vyvolává paniku," řekl dále ekonom.
Upozornil, že součásti programu pomoci jsou ale i jiné země - třeba Španělsko a Irsko, které měly před krizí přebytky. Tyto země ale podle ekonoma podle pravidel jednaly, ovšem šlo o špatná pravidla.
"Nepočítaly s bublinami, s živelností trhů, s nebezpečím, které plyne z málo regulovaného bankovnictví. Potíže plynou z toho, že část dluhu Řecka, Portugalska či Irska je v jiných bankách. Finanční systém není dost transparentní a hrozí, že nepořádná restrukturalizace v jedné zemi se může dál šířit po celé Evropě, nebo dokonce po světě...," zmínil Stiglitz.
Musí se rozvinout instituce, které dají euru stabilní rámec
Co se týče přijetí eura v Česku, tak ekonom by nyní navrhoval počkat. Není totiž podle něj ještě jasné, zda se rozvinou v Evropě instituce, které dají euru stabilní rámec.
„Na trzích je hodně volatility a hledá se mechanismus, jak to napravit. Evropská centrální banka se plete, když se soustředí výhradně na inflaci. To byla široce sdílená představa při zakládání eura, že růst bude stabilní a vysoký, jen když bude inflace nízká. Jenže ta se přežila. Až eurozóna bude schopná rozšířit své pravomoci a fiskální rámec a euro lépe zafunguje, bude velmi výhodné pro Českou republiku vstoupit. Zatím bych vám ale radil počkat," pronesl.
Nevznikla politická Unie a to oslabuje
Český prezident Václav Klaus má podle něj pravdu v tom, že euro je příkladem toho, kdy politika trochu předběhla ekonomiku:
„Není také žádných pochyb o tom, že Česká republika a vůbec země středního a východního Evropy mimořádně profitovaly z připojení k EU. Tehdy všichni doufali, že evropský projekt jednotné měny se ve druhé fázi zpevní, a vznikne i politická Unie. Tehdy si všichni mysleli, že to dohoní. To se nestalo a to Unii oslabuje. Já doufám, že tato kritická křižovatka pomůže Evropě zpevnit společný fiskální rámec a euro uspěje."
Daň z finančních transakcí? To je dobrá věc
Nakonec se Stiglitz vyjádřil i k dani z finančních transakcí, kterou chce EU zavést pro členské státy.
„Pořád si myslím, že tato daň je dobrá věc. U daní obecně platí, že je lepší zdanit něco špatného. Raději znečištění životního prostředí, než práci nebo úspory. Americké finanční trhy zanesly svět špatnými hypotékami, které stáhly globální ekonomiku dolů. Probíhá mnoho rizikových transakcí na finančních trzích, které oslabují ekonomiku. Myšlenka, velmi malé daně z krátkodobých transakcí proto dává smysl," dodal ekonom s upozorněním, že ale vznikají obavy, že Evropa bude v nevýhodě vůči Asii, a menší země vůči větším.
Rádio Česko nakonec k tématu připomnělo, že zvláště český ministr financí Miroslav Kalousek se naopak domnívá, že daň z finančních transakcí omezí rozpočtové pravomoci národních vlád a zvýhodní velké státy.
Kdo je Joseph Eugene Stiglitz?
Je americký ekonom profesor Columbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka (1979) a Nobelovy ceny za ekonomii (2001). Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky.
Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí (zejména Světové banky a Mezinárodního měnového fondu) a liberálních ekonomů (dle jeho slov "tržních fundamentalistů").
Ekonomům a politikům v České republice a ostatních (post)tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik "šokové terapie" transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 založil při Columbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog (IPD - Initiative for Policy Dialogue), zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje.
Čtěte také:
- Klaus z Argentiny o EU: Eurozóna bude fungovat dále
- Nečas a Klaus: Ve věcech rozpočtu EU si notujeme
- Dlouhý: Eurozóna přežije jaká je a budeme pokulhávat dál
- Exministr Dlouhý o euru: Hrozí katastrofa
- NERV je zbytečně medializována, myslí si jeden z jejích členů
- Ekonomka: Eurozóna osekaná? Ano, o Řecko, Španělsko a Portugalsko
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb