Sedm světových ekonomik přislíbilo Ukrajině další pomoc. O co vše půjde? „Kyjev má od nich dostat finanční injekci, která má zajistit budoucí fungování státu. Členové G7 zároveň oficiálně ujistili, že Ukrajina bude mít u případných mírových jednání naprosto volné ruce a Západ do jejích požadavků nebude nijak mluvit. Prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu vystoupil pomocí videohovoru a mimo jiné žádal o další dodávky zbraní,“ sdělil k tématu zpravodaj Českého rozhlasu Václav Jabůrek.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že ve vztazích s Ruskem už se nelze vrátit do doby před útokem na Ukrajinu. Představitelé států G7 podpořili Ukrajinu dvěma konkrétními body. Chtějí jí dát poskytovat zbraně, ale i humanitární pomoc, zvyšovat potravinovou bezpečnost ve světě a nabízejí také řadu dalších opatření a podpory, třeba i s budoucí obnovou infrastruktury. Hovořila o tom ekonomka Jana Matesová, bývalá zástupkyně pro Českou republiku u Světové banky. 

„Samotné Ukrajině mohou země, které reprezentují 45 procent světového HDP, přispět nejvýznamněji tím, že pomohou válku ukončit. Co nejdříve. A ne tak, že by Ukrajina obětovala část svého území, ale tak, že Rusko bude poraženo. Čili ty dodávky zbraní jsou důležité... Ono tady opravdu nejde jenom o Ukrajinu nebo o to, že další země, například bývalé země sovětského bloku, bývalé země za železnou oponou, mohou být napadeny, tady jde o úplnou změnu geopolitické situace,“ zmínila Matesová. 

„Dodávky zbraní jsou v tuto chvíli klíčové pro to, aby demokraticky vyspělý svět si zajistil svou vlastní bezpečnost. Druhá věc je, že Ukrajina se dostává do velmi obtížné rozpočtové situace a pro země, které jsou věřitelskými, bude potřeba, aby restrukturalizovaly své pohledávky vůči Ukrajině a poskytovaly jí bezprostřední rozpočtovou pomoc. To dělá i Světová banka, to dělá Mezinárodní měnový fond, dělají to samozřejmě i země G7, bude potřeba až do konce války s tímhle pokračovat a potom bude potřeba obnovit velkou část Ukrajiny vlastně z popela. Jenomže to obnovení z popela je příležitost pro Ukrajinu začít na úplně jiné technologické úrovni, ten svůj nový život, doufejme, ve svobodě a jiné struktuře. Třeba dnešní města potřebují jinou strukturu, než potřebovala ve středověku, ale než potřebovala i před 70 lety,“ dodala Matesová.

Co by podle ekonomky způsobil zamýšlený cenový strop na ruskou ropu? „Nedovedu si úplně představit, jak by ten svět fungoval. Nicméně – čili ten by mohl fungovat jedině tak, že země, které odebírají ropu, by byly sankcionovány také, nějakým způsobem, například jejich společnosti nebo jejich možnost vstupovat na jiný trh, kdyby nedodržovaly nákupy za tenhle strop. Na druhé straně Spojené státy mají velkou zkušenost z historie, a jedno z jejich poučení je, ceny energie je nutné dostat pod kontrolu, aby bylo možné dostat pod kontrolu stagflaci,“ zmínila Matesová.

Ekonomka je zároveň přesvědčená, že daleko důležitější otázkou, než je podoba sankcí vůči Rusku, byla na summitu G7 otázka investic do africké infrastruktury. Podle ní jsme totiž na velkém geopolitickém zlomu. Pověst vyspělého světa v Africe není dobrá a naprosto zde převažuje ruské vidění světa.