Energetická krize už má své první konkrétní dopady. Někteří čeští dodavatelé elektrické energie již nyní zvedají ceníkové ceny i o 50 %, jiní se na to v dohledné době chystají. Jak poznamenává ekonom Lukáš Kovanda, letošní krize má hned několik příčin. „Dlouhá léta se zanedbával rozvoj jaderných či uhelných elektráren, neboť se věřilo, že obnovitelné zdroje ‚to utáhnou‘. Nyní je patrné, že ne. Například proto, že letos v létě nedostatečně foukalo, se ve větrných elektrárnách vyrobilo málo elektřiny. Tudíž se v Evropě vrací do provozu již odstavené uhelné elektrárny. Na rekordy zdražuje velkoobchodní plyn i elektřina. Přesto nestačí uspokojit poptávku. Cena tedy dále stoupá, na nové rekordy,“ vysvětluje. Roli v celé věci ale hraje i Rusko. Nedávno se totiž dostavěl plynovod Nord Stream 2, a tak ruský energetický gigant Gazprom podle Kovandy upravil svou dodavatelskou politiku tak, aby k plnohodnotnému uvedení potrubní soustavy do provozu došlo co nejrychleji.

O tom, co nás čeká, pronáší varování i německý analytik Holger Zschaepitz. Předpovídá, že letos i v příštím roce mohou domácnosti očekávát zdražení energií o 15–30 %. Odvolává se přitom na výzkum Bank of America. K dalšímu zdražení samozřejmě dojde vlivem růstu ceny vstupů u produktů, pro jejichž výrobu jsou energie potřeba.

Energy crisis in one chart: European households will see energy bills rise by 15-30% in both ’21 and ’22, with industrial customers seeing particularly big increases in ’22, BofA says. pic.twitter.com/ri5ASIfKBi

— Holger Zschaepitz (@Schuldensuehner) October 3, 2021

Obnovitelná elektřina, na kterou v poslední době velmi tlačí EU, má ale kromě ceny i další úskalí, například nestálost. Hezky ji ilustruje graf energetické spotřeby Německa za posledních 24 hodin. Neděle byla v Německu poměrně větrná, takže země dokázala krásně využít své všudypřítomné větrné elektrárny. Během nedělního dopoledne tak byla chvílemi více než polovina německé spotřeby elektřiny pokryta právě z těchto zdrojů. V průběhu neděle se ale podíl větrné energie propadal a v pondělí dopoledne činil pouhých 20 % celkové spotřeby. Co mezitím vykrylo německou potřebu elektřiny? Uhelné elektrárny. Ty špinavé uhelné elektrárny, které chtějí Němci nejpozději v roce 2038 zcela uzavřít. Protože jádro v současné době dokáže německou potřebu elektřiny pokrýt jen zhruba z jedné desetiny, jinou alternativu Němci nemají. A tak během pouhých 24 hodin vystoupala uhlíková intenzita jedné německé KWh podle dat dostupných z grafu z počátečních 132 gramů na takřka trojnásobek.

Spotřebitele ale zajímá především cena. Zde jsou čísla ještě zajímavější. Zatímco kolem poledne se cena MWh v Německu pohybovala mezi 5 a 10 eury, větší zapojení uhelných elektráren již odpoledne vystřelilo cenu MWh ke 150 eurům a dnes dopoledne cena v jeden moment překonala i 220 eur za MWh.

Zdroj: https://app.electricitymap.org/zone/DE

Uhelná energie je ale mimořádně důležitá i pro Českou republiku, tvrdí twitterový účet „Konec uhlí – Nova energie“.

„Graf, ze kterého je každému jasné, jak je pro energetiku ČR důležité uhlí. A to, jak to z ČR, tak to z Polska. Bez uhlí to zatím nejde, a dokud nebudou nové jaderné zdroje, tak to nepůjde. Nahradíme-li ho plynem, bude drahota,“ píše ve svém tweetu. V přiloženém grafu je rovněž vidět cena za MWh během nedělního odpoledne, kdy chvílemi atakovala 150 euro. Nutno dodat, že dnes podle grafu cena vystoupala ještě výše.

Graf, ze kterého je každému jasné, jak je pro energetiku ČR důležité uhlí. A to, jak to z ČR, tak to z Polska. Bez uhlí to zatím nejde, a dokud nebudou nové jaderné zdroje, tak to nepůjde. Nahradíme-li ho plynem, bude drahota. pic.twitter.com/mIGIfosw9D

— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) October 4, 2021

A jaké mohou být konkrétní dopady letošního zdražování na občany? „Elektřina a topení je v ČR 8 % spotřebního koše. Zdražení elektřiny o 25 % tedy znamená růst inflace o +2 %,“ píše účet „Konec uhlí – Nova energie“ v dalším tweetu.

Elektřina a topení je v ČR 8 % spotřebního koše. Zdražení elektřiny o 25 % tedy znamená růst inflace o +2 %.
Co drahá elektřina dělá s konkurenceschopností ekonomiky vidíme na problémech italského průmyslu. Automobilky z Itálie, před lety nejlepší v Evropě, jsou nyní zcela mimo hru. pic.twitter.com/ss2kaDqoVk

— Konec uhli - Nova energie (@NovaUhli) October 2, 2021