Brečka pronesl, že určité pocity strachu pociťuje také, ale nejen přímo z ohrožení samotným koronavirem, ale v souvislosti s tím, co se kolem koronavirové hrozby děje. Z toho se prý jeho pocity strachu berou především.

„A ty vaše pocity se promítají tak, že jste skoupil veškeré dostupné roušky nebo všechnu rýži a těstoviny, co jste v blízkosti svého bydliště našel?“ vyzvídala na Brečkovi Smetana. Ten to popřel s tím, že se „touto cestou nevydal“. Zmínil, že v atmosféře venku i v médiích je cítit určitá změna.

Že se ze strachu z dění kolem koronaviru lidé snaží zásobit, jako hysterickou reakci nevnímá. Dementuje rovněž i zprávy o davové psychóze. „Lidé se zatím do značné míry kontrolují,“ vysvětlil. To, že se lidé začínají chovat až iracionálně, ovšem nepopírá. Domnívá se, že lidé ještě nejsou přímo v panice a veřejnost je možné uklidnit.

Celý rozhovor můžete zhlédnout zde:

K prožití života bez strachu podle psychoterapeuta dojít nemůže. „Strach začíná být problém ve chvíli, kdy pramení z něčeho, co vlastně není objektivně vzato hrozba,“ říká. Občas se máme bát něčeho, co se objektivně téměř limitně blíží nulové hrozbě, subjektivně to však vnímáme odlišně. Pak již podle Brečky strach není k užitku a nevede k primární záchraně.

Současnou míru obav z koronaviru vnímá, že je v rámci opatření typu mytí rukou namístě. U některých lidí ale prý strach přerostl „zdravou míru“. Na dotaz moderátorky: „Co by měl takový člověk dělat? A zdali by měl vyhledat odborníka?“ říká, že stačí o svém strachu mluvit.

Věnoval se i tělesným projevům strachu. Ty jsou spojené s dlouhodobým stresovým efektem. Smetana se pak Brečky dotazovala, zdali nás to: „Neohrožuje více než koronavirus?“ A zdali: „Nejsou zdravější jedinci, kteří se nebojí?“ Na to se Brečka pousmál, že otázkou je, zdali pak takoví jedinci nemají poruchu. „Pokud bychom se nebáli vůbec nikdy a vůbec ničeho, tak by to mělo fatální důsledek na náš život,“ poukázal.