V Evropském parlamentu byl zformován tzv. sanitární kordon, který měl za cíl odstřihnout od rozhodování některé strany včetně frakce Patrioti pro Evropu – třetí největší frakce v Evropském parlamentu. O této formě izolace – server Euractiv o ní píše coby o „džentlmenské dohodě“ – se neformálně dohodli evropští lidovci, socialisté a liberálové.

Server POLITICO situaci shrnuje tak, že centristické síly v Evropském parlamentu daly jasně najevo, že pravicovým skupinám nebude umožněno zastávat mocenské pozice.

Z procesu rozdělování významných postů ve 24 výborech byla frakce Patrioti pro Evropu téměř zcela vyřazena. Zcela vyřazeni z vedoucích pozic byli také zákonodárci Evropy suverénních národů.

Patrioti požadovali vedení výboru pro kulturu a vzdělávání a výboru pro dopravu a cestovní ruch, ale neuspěli. Předsednictví těchto výborů získali Zelení a EPP. Předsedové výborů jsou v parlamentu důležití, neboť rozhodují o agendě výboru a předsedají schůzím a trialogům s členskými státy a Komisí při projednávání právních předpisů. Místopředsedové zastupují předsedu.

Harald Vilimsky, člen rakouské FPÖ a místopředseda Patriotů pro Evropu, kritizoval ostatní skupiny za to, že používají „cordon sanitaire, aby nám zabránili pracovat pro naše voliče“, a varoval, že Patrioti „budou reagovat“ a „pokusí se uzavřít spojenectví“ s jinými politickými silami, aby posílili.

Maďarská poslankyně Kinga Gálová prohlásila, že blokáda je porušením parlamentních pravidel. „Jasně to ukazuje, že nejsou připraveni akceptovat výsledky demokratických voleb a skutečnost, že Patrioti jsou třetí největší skupinou v Evropském parlamentu,“ dodala s tím, že frakce prozkoumá „všechny dostupné právní prostředky“ včetně toho, že se obrátí na nejvyšší soud EU v Lucemburku.

Takto se k úternímu dění vyjádřili čeští europoslanci:

„Nepolíbili jsme prsten, jsme v opozici, takže jsme si ani nedělali ambice na nějaké funkce ve vedení výborů,“ uvedla pro Novinky a Právo Klára Dostálová.

Jana Nagyová, europoslankyně za ANO, kritizovala postup jako „soumrak demokracie“ a vyjádřila se, že upřednostňování stranické příslušnosti před odborností je škodlivé. Nagyová bude zasedat ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, kde Patrioti neuspěli s kandidaturou Marine Le Penové.

Filip Turek, zástupce koalice Motoristů sobě a Přísahy, se stal členem výboru pro životní prostředí. „Frakce zastupující mnoho milionů lidí a často nejpopulárnější politiky v daných zemích tak bohužel není zastoupena ve strukturách výborů, jak by měla. Je to dalším ukazatelem nefunkčnosti a nedemokratičnosti evropského politického systému,“ uvedl Turek.

Řadu klíčových pozic obsadili konzervativci a reformisté (ECR) v čele s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. ECR se 78 mandáty bude předsedat rozpočtovému výboru (BUDG), výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) a petičnímu výboru (PETI) a bude mít deset místopředsednických funkcí v dalších výborech. Když se hlasovalo, zda se Ursula von der Leyenová podruhé stane předsedkyní Evropské komise, Meloniová se zdržela hlasování.

Z českých europoslanců uspěl Luděk Niedermayer z TOP 09, který se stal místopředsedou hospodářského a měnového výboru, a Veronika Vrecionová z ODS. Ta za ECR povede právě výbor pro zemědělství. Při hlasování o šéfovi funkce předsedy Evropské komise též podpořila Ursulu von der Leyenovou.

„Svoje dnešní hlasování jsem velmi dlouho a detailně zvažovala. Stávající Evropská komise a minulé složení Evropského parlamentu přijalo řadu špatných rozhodnutí. Je realitou, že potřebné změny v Green Dealu a v další důležité legislativě můžeme prosadit jedině ve spolupráci s pravicovými kluby, jako je Evropská lidová strana, jejíž kandidátkou Ursula von der Leyenová je. Shodujeme se s ní na potřebě odstraňování byrokracie, podpoře konkurenceschopnosti Evropy, Ukrajiny a obranného průmyslu. I proto jsem ji nakonec po řadě jednání s těžkým srdcem podpořila. Chceme být konstruktivní a prosadit co nejvíce z našeho programu,“ komentovala svou volbu Veronika Vrecionová.