V britském referendu o dalším směřování Spojeného království se 17,4 milionu voličů vyslovilo pro vystoupení z Evropské unie, pro setrvání jich bylo 16,1 milionu při volební účasti 72,2 procenta. Velká Británie se tak stane první zemí, která z EU odejde. Tamní komentátoři označují výsledek referenda jako zemětřesení, které bude mít dalekosáhlé důsledky pro Británii i pro Evropskou unii. „Hned mě napadlo, že bude následovat boj ‚europejské byrokracie‘ proti všem, kdo budou přímo i nepřímo ohrožovat její existenci. Ale také otázka – a o tom nemám žádné bližší informace, nehledě na týdenní mediální třeštění u nás, a zejména v České televizi – kdo na tom vlastně vydělá,“ přiznává pro ParlamentníListy.cz politický analytik Zdeněk Zbořil.

Byl si skoro jistý, že za hlavního viníka bude vyhlášen Vladimir Putin, a k tomu už také došlo. „Ale přece jenom, když už i k českým komentátorům pronikla zpráva, že se hroutí libra, přece jen by byly zajímavější zprávy, jak na to reaguje Londonburg – v Rusku se tak říká londýnské City – a tamější banksteři. Že by, pokud tuto akci přímo nevyvolali, neměli připravený plán A nebo B, se mi nechce věřit. A také ta mediální hyperaktivita se mi zdá podezřelá. V České republice to chápu. Bylo třeba něčím barevnějším překrýt události v policii a Ministerstvu vnitra. Ale i v jiných evropských zemích se o to zajímali. Nikoli snad celý svět, jak tvrdil jeden český politický komentátor v televizi, ale jak jsem se dočetl, dokonce i v zemích jihovýchodní Asie, o nichž se mluvilo v souvislosti s jejich konkurenceschopností na úkor ekonomiky Evropské unie,“ podotýká politolog.

Juncker i Schulz mají tolik hříchů, že by měli odstoupit ať tak, nebo tak

Krátce po vyhlášení konečných výsledků oznámil britský ministerský předseda David Cameron, že země potřebuje nové vedení, a proto na svou funkci rezignuje. Premiérem zůstane ještě v nejbližších měsících, na podzim by se mělo rozhodnout o jeho nástupci. Brzy poté se začaly ozývat první hlasy, že by rezignovat měli i předseda Evropského parlamentu Martin Schulz nebo šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, protože brexit je více chybou EU než hlasujících Britů. „O tom nelze pochybovat. Oba pánové mají tolik hříchů, že by měli odstoupit, i kdyby Velká Británie hlasovala jinak. Problémem je, že ‚východňári‘, kteří si je mimochodem také zvolili, se budou držet svých gáží, ať už je berou za ‚komisařství‘ v EK, nebo za to podivné poslancování v EP. Konec konců to předvedli před občany ČR a diváky OVM paní komisařka Jourová a pan europoslanec Telička,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Nejen proto si však myslí, že oba zmínění pánové svá křesla neopustí. „Jsou natolik přesvědčení o své nepostradatelnosti, že se budou snažit přenést svou vinu za odmítnutí členství v EU britskými voliči na někoho jiného. A protože – podobně jako jiní unijní politici a hodnostáři – jsou nakažení infekcí, které říkáme po fulbrightovsku pýcha moci, musí si najít nějakou oběť, která z nich bude podle evropských křesťanských hodnot snímat jejich viny. Jistě mají připravenou i variantu druhého referenda, nebo, jak někdo vtipně řekl, opakování hlasování až do doby, kdy bude po jejich. Zatím jim strach, že se i někomu jinému dostane odvahy napodobit občany Spojeného království, zatemňuje mysli, protože se obávají, co by ještě bylo možné položit v jejich neprospěch na misky vah je soudící spravedlnosti,“ myslí si politolog.

Jako Schwarzenbergovi voliči, co po prohře začali podepisovat petici

Přijmout prohru v politice bývá ještě těžší než ve sportu. Už více než tři miliony Britů podepsaly internetovou petici, která vyzývá k uspořádání nového referenda o členství země v Evropské unii a deník The Guardian napsal, že referendum o EU není právně závazné. „Myslím, že ve Velké Británii jsou trochu jiné poměry než na Ukrajině. Ale přesto se budou hledat způsoby, jak výsledek referenda zvrátit. Vzpomeňme na Francii, Nizozemsko a hlavně Irsko se dvěma referendy rok po sobě a jejich hlasování o přijetí Lisabonské smlouvy. Ty dosavadní tři miliony petentů mi připomínají české voliče Karla Schwarzenberga, kteří nejdříve toužili po přímé volbě, a když to nevyšlo, začali podepisovat petici Zeman není můj prezident!“ připomíná Zdeněk Zbořil ty, pro které je demokratické jen to, co je po jejich.