S nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států opět získává na naléhavosti přítomnost vojáků členských států EU na území Ukrajiny. S myšlenkou už dřív přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal na jednání v Davosu o 200 tisíc vojáků, kteří by měli dohlížet na zachování míru a Britové už s jeho myšlenkou vyjádřili souhlas.
Závidíte Spojeným státům jejich prezidenta Donalda Trumpa?Anketa
A dospěl k závěru, že nejsou. Už proto, že 200 tisíc vojáků je mnohem víc mužů, než se účastnilo mohutné vyloďovací operace v Evropě 6. června 1944, kdy se západní spojenci vylodili v Normandii, aby společně se Sověty smetli vojska Adolfa Hitlera.
„Podle lidí, kteří se účastní jednání mezi Kyjevem a jeho západními partnery, se ukrajinští představitelé domnívají, že by mohlo být reálných 40 000 až 50 000 zahraničních vojáků působících jako bezpečnostní síly na 1000 km dlouhé frontě,“ napsaly k tomu Financial Times.
Mezitím probíhají rozhovory mezi evropskými spojenci. Britský premiér Keir Starmer a generální tajemník NATO Mark Rutte by měli o této otázce jednat na „neformálním výjezdním zasedání“, které EU pořádá 3. února. FT však v této souvislosti doplnily, že Poláci odmítají na Ukrajinu poslat byť jen jediného vojáka.
Pokud jde o Německo, stávající ministr obrany z řad sociální demokracie Boris Pistorius sice připustil, že němečtí vojáci by mohli střežit linii dotyku obou znepřátelených stran, ale dosluhující kancléř z řad sociální demokracie Olaf Scholz podobnou myšlenku zcela vyloučil a možný příští kancléř z CDU Fridrich Merz se k této možnosti nijak nevyjádřil, byť v obecné rovině vyjádřil Ukrajině podporu.
Když s myšlenkou nasazení evropských vojáků na Ukrajinu přišel francouzský prezident Macron, navrhoval např., že by vojáci mohli střežit ukrajinskou hranici s Běloruskemn, což by uvolnilo ruce nemalému počtu ukrajinských pozemních sil. Ty by mohly být nasazeny proti ruským okupantům na východě a jihovýchodě země.
Podle serveru listu Financial Times může být nasazení evropských vojáků na Ukrajině nakonec levnější, než nekonečné poskytování vojenské a pomoci Ukrajině. A může se také ukázat, že Evropa má sílu prosadit své zájmy.
Chcete, aby se koalice STAČILO! dostala do Poslanecké sněmovny?Anketa
Mise by mohla vypadat podobně, jako vypadá střežení hranice mezi oběma Koreami, nebo jako operace evropských vojáků v Kosovu.
Komunista Jaroslav Komínek těmto návrhům poznamenal, že součástí evropských vojenských sil by mohl být i lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. A ten hned odpověděl.
„Tohle se Jardovi a jeho soudruhům moc nehodí. Pak by si totiž Rusáci netroufli zaútočit, kdyby evropští vojáci byli garanty míru na Ukrajině. To vypadá na ještě teplou dávku notiček z Kremlu,“ konstatoval europoslanec na sociální síti X.
Tohle se Jardovi a jeho soudruhům moc nehodí. Pak by si totiž Rusáci netroufli zaútočit, kdyby evropští vojáci byli garanty míru na Ukrajině. To vypadá na ještě teplou dávku notiček z Kremlu. ?? pic.twitter.com/VmlgeumqP6
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) January 22, 2025
Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?Anketa
„Debata o rozmístění evropských pozemních sil na Ukrajině by měla sloužit jako donucovací funkce k definování priorit EU a evropských členů NATO ohledně role Ukrajiny v rámci širší evropské bezpečnostní architektury. Jak jsem však opakovaně zdůrazňoval, jakákoli diskuse o evropských silách na Ukrajině zůstává čistě akademická, dokud Putin věří, že vojensky uspěje,“ napsal analytik.
The debate over deploying European ground forces to Ukraine should serve as a forcing function to define the priorities of EU and European NATO members regarding Ukraine’s role within the broader European security architecture. However, as I have repeatedly emphasized, any…
— Franz-Stefan Gady (@HoansSolo) January 24, 2025
Profesor Glenn Diesen z norské university doporučil Evropanům, aby se vrátili nohama na zem.
„Rusko provedlo invazi, aby zabránilo expanzi NATO směrem k jeho hranicím. Rusko nyní tuto válku vyhrává a Evropané diskutují o mírovém urovnání zahrnujícím vojáky ze zemí NATO na ruských hranicích. To není seriózní návrh, musí dojít k návratu do reality,“ napsal profesor na sociální síti X.
Russia invaded to prevent NATO's expansion toward its borders. Russia is now winning the war, and the Europeans are discussing a peace settlement involving troops from NATO countries on the Russian border. This is not a serious proposition, there must be a return to reality pic.twitter.com/Wjn9c1W76K
— Glenn Diesen (@Glenn_Diesen) January 24, 2025
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Měli by podle vašeho názoru vojáci členských zemí NATO střežit mír na Ukrajině?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
Richard 101
