Exministr Herman: Konec války se připomíná osmého. Ne jako v Sovětském svaze

09.05.2018 16:43 | Zprávy

Konec války se připomíná osmého května, nikoliv devátého. Podle bývalého ministra kultury Daniela Hermana je dodržování tohoto data zároveň důležitou připomínkou svobody. Posun na devátého byl podle něj záležitostí minulého režimu, vynucenou vzorem Sovětského svazu.

Exministr Herman: Konec války se připomíná osmého. Ne jako v Sovětském svaze
Foto: Hans Štembera
Popisek: Daniel Herman

„Datum 8. května nás spojuje s těmi zeměmi světa, které za okamžik vítězství v Evropě považují 8. května 1945, kdy admirál Doenitz v rozhlasovém projevu vyzval ke kapitulaci všech německých jednotek,“ vysvětluje Herman.

Zdůrazňuje, že vítězství bylo dílem všech spojenců a je symbolické, že naše území bylo osvobozeno hned několika spojenci, na východě Rudou armádou a na západě Američany. Tento fakt podle Hermana nikdo soudný nikdy nepopíral. Pokud někdo hovoří o tom, že se po roce 1989 začala „přepisovat historie“, byl to podle Hermana jen důsledek toho, že se musely připomenout i věci, o kterých se dříve mlčelo.

Exministr Herman připomíná, že Američané mohli vstoupit do Prahy dříve než Sověti, ale akceptovali vzájemné dohody a zastavili se na stanovené linii. Je podle něj otázka, zda by to nějak změnilo historii. „Můžeme jenom litovat, že jsme sice byli osvobození od nacismu, ale neznamenalo to pro nás úplnou svobodu,“ shrnul.

Tři poválečné roky podle Hermana byly symbolizovány omezenou demokracií a posilováním moci komunistů, zakončenou převratem v únoru 1948. Herman připomíná, že příslušníci NKVD již od roku 1945 na našem území zatýkali ruské emigranty a odvlékali je do ruských gulagů. Byly tak první obětí nastupující totality.

Češi si zatím začali vyřizovat účty s kolaboranty. „Nebyl žádný důvod, proč uvěznit protektorátního prezidenta Háchu, který už byl vážně nemocný a nejspíš ani příliš nevnímal, co se děje,“ připomíná Herman a jmenuje i další, třeba protektorátního premiéra Rudolfa Berana.

CELÝ HERMANŮV BLOG ZDE.

Po únoru 1948 nastalo, jak připomíná, ještě tragičtější účtování, které často postihlo osoby, jež proti nacismu statečně bojovaly. Herman jmenuje Miladu Horákovou, kardinála Josefa Berana, generála Píku nebo biskupa Štěpána Trochtu.

„Něco takového se nedá vysvětlit jen nějakým ‚duchem studené války‘, ale cílenou likvidací kohokoli, kdo by totalitě mohl klást odpor,“ uzavírá Herman.

Poučení z toho podle něj je, že žádné vítězství není dokonalé a definitivní. Proto musíme i my dostávat odkazu těch, kteří bojovali za naši svobodu.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: jav

Andrej Babiš byl položen dotaz

Připravujete se na brzký konec v politice?

Aspoň na mě to tak přijde, když se ujímáte zpět Agrofertu. A je to tedy tak, že ten svěřenecký fond byl jen taková klička jak šikovně obejít zákon?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trumpovi lidé utnuli dotace cenzuře internetu. Známe české souvislosti

4:44 Trumpovi lidé utnuli dotace cenzuře internetu. Známe české souvislosti

Konec financování těm, kdo kádrují stránky. V USA končí éra, kdy americké instituce mohly sponzorova…