„Ve Francii je devět milionů chudých lidí. A to je jediné násilí, které pozorujeme. Nicméně ho nevytvářejí žluté vesty, ale vláda,“ řekla Sophie, když se včerejší průvod hnutí žlutých vest přibližoval k Eiffelově věži. Současnou nejznámější francouzskou dominantu nesnášeli ve své době Émile Zola a Alexander Dumas. Ostatně jedním z návrhů, co by na jejím místě mělo stát, byla obrovská gilotina. Tu by nejraději použili někteří „žluťáci“ na svého současného prezidenta.

Pochod Paříží

Vyšlo se od nádraží Gare de l´Est, tedy toho východního, a pochod celkem poklidně prošel centrem města kolem Eiffelovky k náměstí Trocadéro. Jak už to u větších demonstrací bývá, svezla se s ní i jedna malá. Afrofrancouzi při ní demonstrovali proti Ali Bongo Ondimbovi, který se v roce 2009 stal prezidentem Gabonské republiky. Tančili, hlasitě zpívali a hlavně v písních nadávali na tohoto prý krvavého diktátora.

Policie nejdřív vyklidila náměstí de Varsovie u mostu k Eiffelovce a pak se hnala parkem nahoru na Trocadéro. Tam na ní začali demonstranti házet flašky a vše, co měli po ruce. Přišla na řadu munice se slzným plynem a policie se s demonstranty začala přetlačovat. Nicméně celé Trocadéro bylo policií obšancováno, takže se incidenty nemohly přenést do okolních ulic.

Nesmrtelní „žluťáci“

„Budu demonstrovat každou sobotu. Minimálně do půli července,“ prohlásil Jerome. Nutno dodat, že 14. července 1789 byla v Paříži dobyta Bastila, symbol despocie francouzské monarchie. Jde o začátek Velké francouzské revoluce, který je od roku 1880 státním svátkem. Na Trocadéru v Paříži řvali demonstranti svou obvyklou mantru: „Macrone, demisi!“ Jde o prezidenta, který zvítězil před necelými dvěma lety v prezidentských volbách ziskem 66,06 procent hlasů.

Sobotní demonstrace se hlavně nesla v duchu práva na bydlení. Na konci března totiž končí tradiční období „příměří“, kdy nemůže – od listopadu do března – nájemníka nikdo vystěhovat kvůli zimě. V příštím týdnu by měla vláda uveřejnit hlavní závěry z celostátní debaty, kterou Macron reagoval právě na „žluté demonstrace“. Zatímco v Paříži vyšly do ulic zhruba dva tisíce žlutých vest, po celé Francii protestovali další tisíce demonstrantů.