Například v Jindřichově Hradci tak na poslední večer drželi jakousi tryznu za poslední cigaretu. V mnoha českobudějovických lokálech se shodli na tom, že poslední den, kdy zde směli svobodně kouřit, si zapálili i ti, kteří se počítají nanejvýš za sváteční kuřáky. „Rozhodnutí o tom, zda restaurace bude kuřácká nebo ne, by mělo být jedině na jejím majiteli a provozovateli. Pokud nechci, tak do kuřácké restaurace nemusím ani páchnout,“ řekl ParlamentnímListům.cz Adam, který spoluorganizoval rozloučení s cigaretou v jindřichohradecké hospůdce.

Smuteční věnec s nápisem vzpomínáme, který zdobilo hned několik cigaret, měli štamgasti v hospůdce v Jindřichově Hradci. „Rozhodli jsme se s přáteli uspořádat symbolické rozloučení nad poslední cigaretou. Zvolili jsme si naši oblíbenou hospůdku Pod Věží, mimo jiné i proto, že slečna provozní je sama kuřačka a chápe naši bolest,“ řekl ParlamentnímListům.cz jeden z organizátorů Adam. Dodal, že na poslední rozloučení si připravili nejen smuteční věnec, ale také výzdobu z černého krepového papíru.

V zimě budou mrznout

„V létě mi rozhodně nebude vadit, že si na cigaretu od piva budu muset vyjít ven na terasu. Nebo si to alespoň myslím. Třeba tak budu kouřit i míň, než když se sedělo uvnitř a člověk si zapaloval jednu cigaretu od druhé,“ míní Adam. Na co se prý ale rozhodně jako kuřák netěší, to jsou zimní měsíce.

„V zimě to bude jiná situace. Taky mě to třeba úplně netěší v případě kulturních domů a podobně. Navštěvoval jsem rád kuřácké plesy a představa, že si teď společně se stovkami dalších půjdu zapálit před kulturní dům, mě úplně neláká,“ říká Adam.

Adam také zareagoval na slova náměstkyně ministra zdravotnictví Lenky Tesky Arnoštové, která v médiích mimo jiné řekla, že restaurace je čistě soukromým prostorem, jen pokud nenastane otevírací doba. Pak už se na restaurace podle Arnoštové vzkazují určitá omezení. „Pokud restauratéři stojí například o to, aby policie jako síla státu chránila jejich majetek, musejí se podřídit nařízení státu,“ řekla Arnoštová. Dodala, že každý člověk má například právo dýchat čerstvý vzduch. 

„Rozhodnutí o tom, zda restaurace bude kuřácká nebo ne, by mělo být jedině na jejím majiteli a provozovateli. Pokud nechci, tak do kuřácké restaurace nemusím ani páchnout, ne? Vzduch, který dýcháme všichni, se bude znečišťovat spíš tím, že před hospodou bude stát dav a dýmit do ulice,“ vyjádřil se Adam.

Nacpané zahrádky, prázdné lokály

Jak říkají provozovatelé hospod a restaurací, teď v létě zřejmě větší odliv návštěvníků nepocítí. Horší to ale bude v zimě. Už v prvních hodinách, kdy začal protikuřácký zákon platit, byly totiž zahrádky mnohých zařízení doslova nacpané k prasknutí a vnitřek zel prázdnotou. Naopak poslední dny a hodiny, kdy se kouřit smělo, „hulili“ štamgasti uvnitř hospod a restaurací často doslova jednu za druhou. 

„Prostě si to musíme užít, řekl Jindra z Českých Budějovic, který si prý jinak zapálí u piva jen tak dvě až tři cigarety za večer. 

„My sice máme nekuřáckou hospodu už dávno, ale na druhou stranu chápu rozčilení některých provozovatelů restaurací a hospod, protože jim to prostě bude ubírat tržby. Hlavně v zimních měsících jim značně poklesne tržba a návštěvnost,“ vysvětluje provozovatelka restauračního zařízení v Českých Budějovicích Nikola Vejvodová s tím, že podle jejího názoru, kdyby města šla podnikatelům více vstříc, řadu věcí by to vyřešilo. 

„Když se koukneme do ciziny, například do Itálie nebo Francie, tam se nekouří už dávno, a přesto to funguje. Města tam totiž restauracím a hospodám často snižují nájmy za venkovní prostory, podporují prostě zahrádky,“ vysvětluje Nikola Vejvodová a dodává: „Když se kouknu, kolik se v Čechách na některých místech platí za předzahrádku, k tomu si připočtěte na zimu pořízení například takových těch tepelných hříbků a podobně, tak prostě na to leckteré zařízení nemá a mít nebude.“